Together We Stand

David Broul

Ve středu jsme vás upozornili na summit Evropského politického společenství (EPS) a ve čtvrtek se nám konal. Moldavsko navázalo na českou zkušenost z loňského podzimu a na zámku Mimi u městečka Bulboaca uspořádalo největší akci ve svých svobodných dějinách: hostilo takřka padesátku evropských státníků a uspořádalo nesčetně bilaterálních i vícestranných setkání.

Summit se uskutečnil – stejně jako v Praze – během jediného dne ve čtvrtek 1. června a až do poslední chvíle si s sebou nesl dvě neznámé: zvládne jedna z nejchudších evropských zemí uspořádat tak obrovské setkání hlav států a předsedů vlád? A přijede momentálně nejostřeji sledovaný evropský státník Volodymyr Zelenskyj? Dnes už víme, že obě odpovědi jsou jednoznačně kladné.

Na druhou z nich dal odpověď brzy ráno ve čtvrtek sám Zelenskyj, když na sociálních sítích zveřejnil krátkou zprávu o setkání s prozápadní moldavskou prezidentkou Maiou Sandu. „Dnes pracujeme v Moldavsku. Podporujeme, že se země chce stát součástí Evropské unie,“ řekl ukrajinský prezident na začátku akce s tím, že chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu získat jasné rozhodnutí o tom, jestli se Ukrajina stane členem Severoatlantické aliance. To ale nebyla jediná ambice, s níž Zelenskyj dorazil na summit.

Tři kroky k vítězství

Prezident Ruskem napadené země na sebe zcela pochopitelně strhl zřejmě největší pozornost zúčastněných státníků, a to zejména svým představením jakýchsi tří kroků k vítězství. Jedná se o tři obsáhlejší podmínky, jejichž naplnění by mělo vést k obnovení územní integrity Ukrajiny, jejímu dlouhodobému zajištění a začlenění válčící země do euroatlantických struktur. Zelenskyj přitom neopomněl do plánů zapojit i hostitelské Moldavsko.

Prvním krokem by podle něho mělo být zajištění ochrany Ukrajiny před ruským terorem jak na zemi, tak ve vzduchu. Pro to je rozhodující trvalá (a vzrůstající) aktivita takzvané koalice Patriot, poskytující dodávky systémů protivzdušné obrany a její munice, a koalice moderních stíhaček, díky které by se podařilo uzavřít ukrajinské nebe. Zelenskyj tímto apelem navázal na svou únorovou spanilou jízdu po vybraných evropských státech, kde rovněž žádal o dodávky systémů protivzdušné obrany a stíhaček; o cestě jsme psali zde.

K postupnému vítězství má podle ukrajinského prezidenta vést i soustavné upozorňování evropských lídrů na veškeré projevy ruské agrese – nejen na Ukrajině, ale i v Gruzii či moldavském Podněstří, jehož separatistické vedení hostí ruský vojenský kontingent čítající až tři tisíce vojáků. Pro bližší informace o tomhle socialistickém skanzenu, který je momentálně značným ohrožením stability Moldavska, vás opět odkážeme na náš starší článek. „Ruský kontingent je v Podněstří přes třicet let. A jak dlouho tam ještě zůstane? Tato otázka musí být zodpovězena,“ řekl Zelenskyj.

Jako poslední podmínku následně uvedl postupný vstup Ukrajiny do NATO a EU. V červenci se v litevském Vilniusu uskuteční summit Severoatlantické aliance, na němž by podle ukrajinského prezidenta měly být jasně stanoveny kroky ke členství a měly by být schváleny bezpečnostní záruky. Na podzim by pak měla začít jednání o přistoupení do Unie, a to nejen s Ukrajinou, ale právě i s Moldavskem a Gruzií; Zelenskyj zauvažoval dokonce i o tom, že by v dlouhodobém výhledu mohlo být součástí EU také demokratické Bělorusko.

Žádná čekárna na členství

Průběh summitu dal odpověď i na první otázku z úvodu: Kišiněvu se povedlo uspořádat monstrózní akci a zajistit přitom mimořádnou bezpečnost státníků. „Česko velmi dobře rozumí, že není vůbec snadné zorganizovat takovou akci na vysoké úrovni,“ pronesl uznale premiér Petr Fiala s odkazem na loňský pražský summit. „Obdivuji, jak je Moldavsko statečné, jak se staví Rusku a jak čelí dopadům ruských barbarských útoků na Ukrajině,“ řekl poté, co se osobně sešel s prezidentem Zelenským, s nímž hovořil o další podpoře Ukrajiny.

Takových bilaterálních i vícestranných jednání na zámku Mimi proběhly desítky. Jednou z nejostřeji sledovaných byla schůzka předsedy Evropské rady Charlese Michela, německého kancléře Olafa Scholze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s ázerbajdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a arménským premiérem Nikolou Pašinjanem – přirozeně především o řešení vzájemného konfliktu obou zemí, který vedou hlavně o území Náhorního Karabachu.

Na podpis mírové smlouvy úplně nedošlo, pánové si ale moc pěkně popovídali a slíbili si, že se potkají zase 21. července v Bruselu. Doufejme tedy, že se do té doby ledy pohnou ještě více. Kde se ledy ale konečně pohnuly, tak v případě nejasného formátu EPS, což si pochvalují zejména odborníci. Stále se jedná o platformu pro debaty o spolupráci se státy, které nejsou členy Unie, ale druhý ročník konečně vyvrátil pochyby o tom, že se z konceptu stane jakási „čekárna“ pro státy, které stojí o členství v Evropské unii.

„Takové pochyby vznikly kvůli dlouhodobé skepsi Francie vůči budoucnosti procesu rozšiřování především směrem na západní Balkán. Francie ovšem od začátku války na Ukrajině i v rámci svého předsednictví značně změnila svůj přístup směrem ke kandidátským zemím na západním Balkáně i ve východní Evropě a lze zatím říct, že tyto domněnky se podařilo vyvrátit,“ řekl serveru Aktuálně.cz vedoucí bruselské kanceláře Europeum Žiga Faktor.

Together We Stand

Summit byl úspěšný ještě z jednoho úhlu pohledu, a to když Moldavsko umožnilo vstup kosovských představitelů na své území. Hostitelská země neuznala nezávislost Kosova (kvůli Podněstří, samozřejmě) a obvykle odmítala přijmout držitele kosovských pasů, což mohlo vést k problémům s účastí delegátů z Kosova na summitu. Před summitem však v moldavském parlamentu pokročila legislativa, která uznala kosovské pasy za platné cestovní doklady, umožňující držitelům žádat o elektronická víza pro vstup do Moldavska.

Macron se Scholzem se tak v Mimi mohli setkat i s prezidentkou Kosova Vjosou Osmani a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a probrat současnou krizi mezi oběma státy. V kosovském příhraničí totiž vyeskaloval konflikt mezi etnickými Srby a kosovskými Albánci o uznání komunálních voleb. A protože už bylo během vlny násilí zraněno několik příslušníků mezinárodních jednotek KFOR, dohlížejících na mírové soužití, a jelikož situace ohrožuje složitě dojednávané vzájemné uznání Kosova a Srbska (více k tomu v našem nedávném příspěvku), bylo třeba jednat.

A setkání přineslo pozitivní výsledky v podobě předběžných dohod například na možném uspořádání nových komunálních voleb či stažení speciálních jednotek kosovské policie. Na konkrétní praktické výsledky si ještě musíme počkat, obě strany sporu mají tento týden oznámit, jak se rozhodly. Nicméně je třeba ocenit úsilí jednat o deeskalaci konfliktu i samotný fakt, že existuje platforma, přes kterou je možné si vyříkat různá nedorozumění, zmírnit napětí a v nejlepším případě se domluvit na společném mírovém postupu.

Moldavsko chtělo dle slov prezidentky Maii Sandu uspořádáním summitu vyslat zejména Kremlu jasný signál, že Evropa stojí sjednoceně a umí problémy řešit dialogem a mírovou cestou. To se podle odborníků povedlo i přes částečnou nevoli místních, kteří se staví proti západnímu směřování Moldavska. A jak pro Aktuálně.cz dodal analytik evropského think-tanku CEPS (Centre for European Policy Studies) Dylan Macchiarini Crosson: „Fotka lídrů se Zelenským v čele signalizuje, že Evropa je sjednocená a neuhne a že Moldavsko do ní patří.“

Příští summit EPS se uskuteční ve Španělsku.

Grafika: Jakub Janega