Balkánské oteplování
Antonín Nenutil
Euforka je zpět a dnes vás, milí čtenáři, zavede až do města Ochrid v Severní Makedonii. Nenechte se však mýlit, dnešní příspěvek nebude pozvánkou na plavbu po známém Ochridském jezeře, ani se nebudeme věnovat makedonské politice. Podíváme se spolu totiž na Srbsko a Kosovo, dva znesvářené státy, které však nyní díky přičinění Evropské unie nachází společnou řeč. Držte si klobouky, bude to jízda!
Evropská unie se jako zprostředkoval pustila do velice složitého úkolu: snížit napětí v regionu a zasloužit se o sblížení dvou navzájem znesvářených států. Region západního Balkánu je klíčový nejen pro evropskou stabilitu, ale i budoucí plány EU, jež se o integraci západního Balkánu do svých struktur již dlouhou dobu snaží. O členství usilují také zmíněné státy Srbsko a Kosovo, které se unie dlouhodobě snaží sbližovat, avšak jejich udobření je po letech (i násilných) rozmíšek zdlouhavým a náročným procesem, který ale postupně dostává konkrétní podobu.
Průlom nebo jen další slepá ulička?
Lídři Srbska a Kosova – jmenovitě srbský prezident Aleksandar Vučić a kosovský premiér Albin Kurti – dosáhli částečného konsensu ohledně toho, jak konkrétně naplnit ujednání o normalizaci vztahů. Jistě, po mítinku, který se odehrál v již zmíněném severomakedonském městě Ochrid a jenž byl zprostředkován Evropskou unií, se uskuteční ještě další kola obtížných rokování. Nicméně šéf unijní diplomacie Josep Borrell již prohlásil, že se podařilo najít cestu, jak dohodu o normalizaci vztahů implementovat.
Kosovo a Srbsko se minulý měsíc v Bruselu s podporou Západu dohodly na cestě k normalizaci vztahů po téměř deseti letech dialogu, který byl trpělivě veden Evropskou unií (o složitém kompromisu jsme psali zde). Avšak pokrok, ke kterému se zúčastněné strany snažily dopracovat, nebyl nikterak velký. V Bruselu pak bylo nutné dojednat realizační přílohu plánu, která byla hlavním bodem aktuálních rozhovorů.
Ačkoli se v některých bodech lídři obou zemí neshodli, oba jednání označili na svých tiskovkách za obstojné a existuje tudíž naděje, že bychom mohli být svědky jakéhosi průlomu. Avšak nutno podotknout, že analytici, kteří situaci ohledně vztahů Srbska a Kosova pravidelně sledují, dvakrát optimističtí nejsou. Když pomineme již zmíněné úspěchy za posledních 10 let (fakt jich moc nebylo), tak ani sám Vučić se nedá označit za velkého optimistu. Již před začátkem jednání v Ochridu krotil optimistické nálady novinářů, když prohlásil, že jednání nejsou ani historická ani revoluční a k podepsání dohody také nedojde.
Když nacionalismus hází klacky pod nohy…
Otázka Kosova i přes veškerý pokrok zůstává klíčová a kontroverzní pro mnohé z celkových 6,7 milionu obyvatel Srbska. Mnoho z těchto lidí považují kosovské území za kolébku svého národa, kde se po staletí sváděly zásadní bitvy s mnoha protivníky. V Bělehradě proběhla minulý týden demonstrace, na které se sešly tisíce nacionalistů a požadovaly odmítnutí dohody, která by podle nich představovala „kapitulaci“.
V Kosovu naopak mnoho příslušníků etnicky srbské menšiny odmítá jakoukoli poslušnost vůči vládě v Prištině (samozřejmě mj. také díky povzbuzování z Bělehradu). Zejména sever Kosova, u hranic se Srbskem, bývá dějištěm častých střetů, demonstrací a v krajních případech také násilí. Mnozí z vás, kdo se o dění v tomto regionu zajímáte, si určitě vzpomenete na né až tak dávné střety, které proběhly na kosovsko-srbských hranicích, a na opětovné napětí, které je provázelo.
Celou situaci navíc komplikuje prorusky orientovaná srbská společnost, která má stále ve svých pamětech živý odkaz doby, kdy NATO bombardovalo Srbsko v reakci na vyhánění kosovských Albánců srbskými jednotkami. Plány Evropské unie – v očích Srbů projektu západních mocností a blízkého spojence NATO – to tak v oblasti zatím neměly a nemají lehké, do budoucna je pak výhled krajně nejistý. Jak už jsme ale rovněž psali, Aleksandar Vučić je vzhledem ke svému stylu nedemokratického vládnutí jediným politikem v oblasti, který by byl pravděpodobně schopen přesvědčit Srby o prospěšnosti usmíření s Kosovem.
Grafika: Jakub Janega
