Euforka Talks: Robert Fico poprvé v situaci, kdy o sestavené koalici nerozhoduje úplně a výhradně

Napsáno dne 5. 10. 2023.

Lubomir Zvada, Antonín Nenutil

Euforka je zpět a spolu s ní i oblíbená série Euforka Talks! V dnešním díle zavítáme na Slovensko, kde minulý týden proběhly důležité a ostře sledované parlamentní volby. Pro naše čtenáře výsledky voleb okomentoval politolog z Univerzity Palackého Lubomír Zvada. Držte si klobouky, bude to jízda!

Jak zásadní byly tyto volby pro Slovensko, vidíte zde nějakou paralelu s volbami v roce 1998 (tehdy koordinovaná koalice opozičních stran porazila dosavadního hegemona slovenské politiky stranu ĽS–HZDS Vladimíra Mečiara – pozn. red.)? Myslíte si, že tyto volby byly nejdůležitější v moderní historii země?

Každé volby jsou pro demokracii důležité. Takovéto rámování je poměrně nešťastné, ale rozumím tomu, proč jej média, a zejména některé strany použily. Dalo by si říct, podle volební účasti určitě, že elektorát obou táborů se především kvůli vyhrocené a nenávistné kampani, kterou vedla hlavní opoziční strana Smer-SD v podstatě proti všem politickým oponentům a segmentům občanské společnosti podstatně mobilizoval. Volební účast byla druhá nejvyšší po roce 1993. S volbami 1998 bych však tyto volby nespojoval.

Situace byla v roce 1998 mnohem více dramatická. Vládní síla, HZDS, ovládala veškerý veřejný mediální prostor a cíleně se snažila měnit pravidla voleb, proto koneckonců vznikla SDK jako „dočasná/prozatímní“ politická strana, nikoliv jako zamýšlená koalice. Mohli bychom jmenovat spoustu dalších důvodů a paralel, které při srovnání voleb 1998 a 2023 nesedí. To, co dnes v politologii nazýváme neliberálním vychýlením, mohlo být dokonáno Vladimírem Mečiarem v neliberální obrat, tak jak jej známe dnes v Maďarsku. První a druhá Dzurindova vláda naopak vrátila Slovensko zpět k integračnímu procesu a nasměrovala Slovensko do EU, NATO a k ekonomickému růstu. Jsem přesvědčen, že slovenská demokracie přežije výsledek voleb 2023, ať už bude tento výsledek ztělesněn v jakékoliv koalici.

„Zkušenost s vládnutím Roberta Fica a jeho strany nám již několikrát ukázala, že je to populista par excellence a že názorová konzistence není to, co jej a jeho stranu charakterizuje.“
Lubomir Zvada

Co tyto volby ukázaly o slovenské společnosti?

Ukázaly asi hned několik věcí. Potvrdily, že slovenská společnost je hluboce rozdělená a polarizovaná. Toto konstatování platí dlouhodobě, nicméně vyhrocená rétorika v kampani tuto skutečnost jenom zvýraznila a podtrhla. Rovněž ukázaly, že slovenská společnost nemá moc dlouhou politickou paměť. Volby dokázala vyhrát politická strana, která je vůbec nejvíc odpovědná za politický vývoj na Slovensku v poslední dekádě.

Vládnutí této politické strany, ať už ve většinové vládě po volbách v roce 2012, či v té koaliční po volbách v roce 2016, v dobách před všemi krizemi, které přišly s pandemií, přivedlo Slovensko na chvost v podstatě většiny relevantních metrik indexů, kterými poměřujeme životní úroveň a kvalitu demokracie v Evropě a ve světě. Mimo jiné tato strana spoluutvářela politické klima, ve kterém došlo k usmrcení novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové či ke spáchání teroristického útoku, při kterém došlo k usmrcení Juraja Vankuliče a Matúše Horvátha a zranění dalších členů LGBTQI+ komunity v Bratislavě v minulém roce.

Spousta světových médií Roberta Fica označuje jako proruského politika, několikrát ve veřejném prostoru padla obava ohledně budoucího zahraničního směřování země v případě jeho výhry. Jak si myslíte, že se promění slovenská zahraničí politika v případě, že Fico sestaví vládu?

Není divu, že si toho všimla i zahraniční média, protože radikalizace rétoriky této strany poté, co zasedla v opozici, byla skutečně šokující; navíc, když se strana sama označuje jako sociálně-demokratická. Její rétoriku ke všem významným tématům však v podstatě nešlo rozeznat od populistické krajní pravice v západní Evropě. Šíření zásadních vysvětlení agrese Ruska na Ukrajině pak plně odpovídalo prokremelským narativům Moskvy. To byl hlavní důvod určitého znepokojení Západu.

Na druhé straně, zkušenost s vládnutím Roberta Fica a jeho strany nám již několikrát ukázala, že je to populista par excellence a že názorová konzistence není to, co jej a jeho stranu charakterizuje. Ficův Smer nebyl nikterak originální, v podstatě jen kopíroval styl politiky Viktora Orbána. Fico a Smer a všichni relevantní političtí aktéři si uvědomují, že Slovensko je existenčně a existenciálně závislé na členství v EU a NATO. Na tom se nic nezmění.

Jak podle vás bude vypadat budoucí slovenská vláda? Může Robert Fico získat ústavní většinu?

Matematicky je možné sestavit hned několik koalic, nicméně ve hře jsou dvě, které mají přeci jen větší potenciál vzniku. Nemyslím si, že ústavní většina je ve hře. Dnes víme, že první pokus o sestavení koalice jde za Robertem Ficem. Ten bude usilovat o vytvoření koalice na půdorysu Smer-SD, Hlas-SD a SNS (79 mandátů). Pojďme vycházet z předpokladu, že všichni politici dodrží své slovo a ultimátní „ne“ spolupráci s Robertem Ficem. V případě, že tomu tak bude, ústavní většina je nedosažitelná, protože žádná jiná strana, která by podpořila takovou vládu není. Dokonce si myslím, že nemusí být správný ani předpoklad, že Robert Fico bude příštím premiérem takovéto vlády.

Druhou alternativou je koalice stojící na půdorysu PS, SAS, KDH, HLAS-SD (83 hlasů). Tyto volby, navzdory tomu, že je vyhrál Smer, jsou unikátní v jedné věci, a sice, že ani Robert Fico ještě nebyl v situaci, kdy o sestavené koalici nerozhoduje úplně a výhradně. Hlas-SD drží pomyslné trumfy v rukou a bude to právě tato strana, od které bude záviset budoucí politické směřování Slovenska. Ale v tento moment, když nevíme ani dílčí informace z jednání mezi stranami, je těžké cokoliv předjímat.

„Robert Fico se na první povolební tiskové konferenci tvářil, jako kdyby se nic poslední tři roky na Slovensku nedělo a vyzýval ke klidu.“
Lubomir Zvada

Jak je možné, že se Robert Fico dokázal „vyškrábat‘‘ zpět na vrchol? Jaké jsou podle vás hlavní příčiny jeho úspěchu ve volbách?

Je to souběh asi hned několika faktorů. Smer dokázal promptně a rychle vyřešit vnitřní krizi související s porážkou ve volbách 2020 a odchodem svých členů v čele s Peterem Pellegrinim. Jak jsem zmínil, strana významně zradikalizovala rétoriku a stylizovala se do pozice hlavního ochránce hodnot a zájmů Slovenské republiky. Hned několik krizí v krátké době, kterým postupně čelily Matovičova a Hegerova vláda, a samotné rozpory uvnitř koalice plynoucí z personálních neshod pak návrat Smeru-SD jenom urychlily.

Jaký je podle vás nejčernější scénář budoucího vývoje slovenské politiky s přihlédnutím na současnou situaci? Blíží se podle vás soumrak nejvyšších politických institucí a neziskovek na Slovensku? Jak se potenciální Ficova vláda dotkne svou politikou nezávislých médií? Viz řeči o zahraničních agentech a podobně.

Tak ten nejčernější scénář by samozřejmě byl ten, že Slovensko pod vedením Smeru-SD a Roberta Fica splní všechny sliby a bude aplikovat konkrétní politiku, kterou jste zmínil. Nechci situaci zlehčovat, ale jak jsem načrtl, byly by to první sliby, které Robert Fico a jeho strana splní. Ale teď vážně. Msta je silný motiv v politice. Ta situace nebude, v případě, že se procesy proti těmto aktérům skutečně spustí, jednoduchá. Nicméně pevně věřím, že institucionální bariéry EU, samotná občanská společnost, která se již teď významně mobilizovala, nezůstane nečinná. Avizované kroky směrem k policii a speciální prokuratuře mi dělají v tomhle ohledu největší starosti. Jsem přesvědčen, že slovenská demokracie nepochybně toto období přežije. Přežila Vladimíra Mečiara a HZDS, přežije Roberta Fica a Smer-SD.

Jak si vysvětlujete volební výsledek hnutí Republika? Co za tím stojí? Jaká je budoucnost krajní pravice na Slovensku po volbách? Mohla za jejich pokles hlasů předvolební kampaň a debaty, ve kterých se předseda hnutí Milan Uhrík jevil jako nepřesvědčivý?

Chci věřit, že po více než deseti letech aktivit lidí jako Marian Kotleba, Milan Uhrík, Milan Mazurek a tak podobně Slováci porozuměli tomu, jaké hodnoty tyto strany reprezentují a že je definitivně jednou provždy odmítli. Obávám se však, že turbulentní doba bude těmto sílám a protestním hlasům nahrávat. Koneckonců straně Republika chybělo něco kolem 0,25 procent hlasů k překročení pětiprocentní hranice do NRSR.

Tu ztrátu a přeskupování voličů na poslední chvíli v této části spektra bych interpretoval jednak tím, že lídři, kteří stranu zastupovali v jednotlivých debatách v závěru kampaně, nepůsobili, eufemisticky řečeno, úplně nejchytřejším dojmem. Mnohem důležitější však dle mého názoru byl fakt, že SNS se povedlo „sestavit a sjednotit“ kandidátku různých individualit od ultra-katolických bývalých členů K-ĽSNS, nacionalistů či předních jmen konspirační scény, což nepochybně odebralo elektorát právě straně Republika a poslalo do parlamentu SNS.

Jak bude podle vás vypadat vztah (nejspíš budoucího) premiéra Roberta Fica a prezidentky Zuzany Čaputové do budoucích prezidentských voleb? Bude podle vás Robert Fico dál pokračovat ve své agresivní rétorice vůči Zuzaně Čaputové, které jsme byli svědky v kampani?

To nedokážu posoudit, ale pevně věřím, že se situace upokojí. Robert Fico se na první povolební tiskové konferenci tvářil, jako kdyby se nic poslední tři roky na Slovensku nedělo a vyzýval ke klidu. Obdobné chování předvedl v prezidentském paláci. Vnitřní světy těchto dvou politických představitelů a jejich představy o tom, jakým způsobem se má k výkonu politiky přistupovat, jsou na míle vzdálené a oba to prokázali svými jednotlivými kroky a konkrétními činy. Myslím, že mezinárodní reputace obou mluví poměrně jasně o tom, kdo z této dvojice odpovídá standardům politika vyspělé západní liberálně demokratické země.

V čem vidíte důvody toho, že strana Aliancia si polepšila oproti minulým rokům? Jak velkou roli zde hraje stranické napojení na Viktora Orbána?

Aliancia byla zamýšlená jako jednotná platforma pro maďarského voliče. Poté, co tuto platformu krátce před volbami opustila strana Most-Híd jako odpověď na nesouhlas s přidáním Orbánova příznivce György Gyimesiho na kandidátku, a nesouhlasem s politikou SMK, která je rovněž silně propojena s režimem Viktora Orbána, předpokládám, že maďarský volič nechtěl na poslední chvíli riskovat propadnutí svého hlasu a doufal, že to bude stačit na překonání pětiprocentní hranice. Nestačilo to.

„Nepředpokládám, že jakékoliv složení vlády, které se rýsuje, bude znamenat něco zásadního pro bilaterální relaci mezi Českou a Slovenskou republikou.“
Lubomir Zvada

Je něco pozitivního, co vidíte na výsledku voleb?

Určitě odmítnutí politických stran jako Republika a Sme rodina ze strany voličů. Návrat KDH je určitě nepochybně také pozitivem voleb a dokazuje, že tradiční strana se může vrátit i po dvou volebních cyklech, které zůstala mimo parlament.

Jak podle vás slovenské volby ovlivní vztahy země s Českou republikou?

Nepředpokládám, že jakékoliv složení vlády, které se rýsuje, bude znamenat něco zásadního pro bilaterální relaci mezi Českou a Slovenskou republikou. Myslím, že na tomto panuje vzájemná shoda na obou stranách, jak v Praze, tak v Bratislavě.

Jak pravděpodobný je podle vás scénář, že se HLAS-SD spojí s PS výměnou za post premiéra pro Petera Pellegriniho?

Já jej nevidím jako úplně nereálný a myslím, že vidím i poměrně logické argumenty, které by mohly Hlas-SD k takovému rozhodnutí vést. Pellegrini a Hlas-SD hraje teď svou významnou dějinnou roli a sám jsem zvědav, jak se jí tato strana a samotný lídr zhostí. Tak nejdříve, Hlas-SD se odštěpil od Smeru mimo jiné s vizí založení nové sociální demokracie a také pro pošramocené mezilidské vztahy a konflikty uvnitř strany. Proč by teď, navíc po tak toxické kampani, měl spojit nově vzniklou stranu se stranou, ze které odešel?

Navíc nesmíme zapomínat na SNS, která by byla potenciálně třetím partnerem v koalici a jejíž poslanecký klub může být poměrně nestabilní a předčasný konec vlády by Hlasu-SD nikterak nepomohl. Navíc, nedá se očekávat, že Smer-SD se pustí do zásadních reforem. Vládní a opoziční politika jsou dvě rozdílné věci. Nakonec, připomínám skutečnost, že všechny strany, které vládly s Robertem Ficem a jeho stranou, skončily špatně.

Ať už bude Fico součástí vlády nebo nikoliv, myslím, že by Smer-SD byl schopen postupně přebírat elektorát Hlasu-SD. Naopak, koalice s PS, KDH a SaS se netají zásadními reformami, které chce provést z takzvaného Plánu obnovy. Svou pozicí by se Hlas-SD mohl na této kýžené obnově Slovenska zásadním způsobem podílet a navíc, tímto úspěchem by byl nepochybně schopen se etablovat jako vedoucí sociálně demokratická strana v systému. Jak pro Slovensko, tak pro samotný Hlas-SD a jeho další rozvoj mi dává větší smysl právě kooperace s PS.

Jak hodnotíte úspěch PS? Jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?

Je vidět, že strana se významně poučila z posledních voleb. Zaznamenala skvělý úspěch a bude zajímavé sledovat, jak se bude vyvíjet dál. Je potřeba mít na paměti, že slovenské volby nevyhrává městský volič, právě naopak. Strana bude muset jednak zapracovat na rozšíření svých struktur na lokální a regionální úrovni a také bude muset ukázat to, že kromě svého lídra Michala Šimečky je schopna vygenerovat také jiné výrazné, politicky zdatné osobnosti. To, jak postupně, nebo naopak překotně bude vývoj PS probíhat, samozřejmě určí to, zda PS skončí po těchto volbách v opozici, anebo zda hned její první období bude spojeno s vládní zkušeností.

Jaký dopad bude mít vítězství Smeru-SD na Visegrád? Jak budou vypadat vztahy s Maďarskem nebo Polskem, které mimo jiné rovněž čekají volby za dva týdny?

Je otázkou, jak vůbec ještě relevantní toto uskupení je, protože mám za to, že svou dějinnou roli splnilo. Rozdělení V4 na různé mini formáty dva plus dva, respektive tři plus jedna, při prosazování jednotlivých národních zájmů u konkrétních politik to dle mého soudu jen podtrhuje. Smer-SD, ale také Hlas-SD a SNS chtějí stavět na užší spolupráci tohoto uskupení. Nesmíme však zapomenout na skutečnost, že Slovensko a jeho ekonomické zájmy, bez ohledu na to, jaká vláda v Bratislavě vznikne, bude určovat jeho členství v eurozóně.

Jaké jsou zde podle vás rozdíly v zahraničí politice stran Hlas a Smer? Budou tyto dvě strany, zejména pak Robert Fico a Peter Pellegrini, ochotni spolu vyjednávat a dělat ústupky v klíčových otázkách typu směřování země či pomoc Ukrajině?

Myslím, že ty rozdíly nakonec nemusí být nijak zásadně odlišné a že v případě takovéto koalice bude panovat shoda mezi oběma stranami. Mám za to, že Smer-SD opustí předvolební rétoriku a o ukotvení Slovenské republiky v EU a NATO jako takovém nebude pochyb. Je otázkou, jak moc bude ochoten Peter Pellegrini a jeho strana spojovat Hlas-SD s partnerstvím se Smerem-SD na mezinárodní scéně v kontextu probíhající války na Ukrajině.

Jak moc se bude Robert Fico stavět proti ukrajinské vojenské pomoci? Fico již avizoval, že dodávky zbraní na Ukrajinu zastaví a ponechá čistě humanitární pomoc. Je to podle vás hotová věc, anebo jde jenom o opatrný krok ze startu?

Ano, to je politika, kterou strana Smer deklarovala rétoricky v kampani dlouhodobě. Znovu, je těžké tento vývoj odhadovat, nicméně se domnívám, že jak Evropská unie, tak případně USA dokážou vyvinout efektivní diplomatické úsilí v této otázce. Podpora Ukrajiny, jak vojenská, tak humanitární, je nepochybně momentálně největším strategickým bezpečnostním a zahraničně politickým zájmem Slovenska.

Grafika: Jakub Janega