DoCOPáno, habemus DEAL!
David Broul
Po dvou týdnech schůzek, projevů, coffee breaků, chaosu, radostí i slz skončil COP26. Zástupci takřka 200 zemí se na světové klimatické konferenci pořádané OSN shodli na znění finální dohody. Jenže hlasité fanfáry se nekonají. Spíše jakási úleva s trpkou příchutí a pomrkáváním po dalším summitu.
Jak píšou média, sobota 13. listopadu 2021 se zapíše do dějin jako „den, kdy politici ,odklonili‘ uhlí“. Ano, právě onen „odklon“ je pro mnohé napjatě očekávající výsledky summitu nejbolestivější místo finální dohody. Ne kompletní ukončení využívání uhlí, nýbrž „odklon“ hnědočerného nerostu symbolizuje kompromisní dohodu z COP26.
A dosažení kompromisu nebylo jednoduché. Klimatický summit byl naplánován do pátku 12. listopadu. Dvě zásadní mocnosti – Indie a Čína – se ale postavily proti původnímu návrhu naprosto zavrhnout uhlí a zablokovaly tak schválení mnohem ambicióznější dohody. Týmy vyjednávačů se vzápětí naplno pustily do práce, aby v sobotu 13. listopadu mohly s úlevou oznámit dosažení kompromisní dohody.
Státy se tak shodly „pouze“ na postupném omezování využívání uhlí. A mnohé neskrývaly své zklamání. Například od ukrajinské delegace zaznělo: „Jsme zklamaní, ale text přijímáme.“ Pro „vyšší dobro“, jak uváděly i další zatrpklí delegáti. „Vím, že můžete být zklamaní. Jenže bojujeme za naše životy a tento boj musíme vyhrát,“ prohlásil empaticky v reakci generální tajemník OSN António Guterres.
„Dohoda není perfektní. Změna v případě uhlí a slabé výstupy v oblasti ztrát a škod jsou vážnými ranami. Ale jedná se o skutečný pokrok a některé prvky balíku z Glasgow jsou záchranným lanem pro mou zemi.“
Tina Stege, klimatická vyslankyně za Marshallovy ostrovy
Zklamání vyvolaly i další sporné body dohody, např. chabě řešená otázka finanční pomoci poskytované bohatšími státy těm chudším na kompenzaci tzv. „ztrát a škod“. Jedná se o návrh řešící způsob a výši financování pro chudší státy za ty dopady změn klimatu, na které se nemohou adaptovat. Britský předseda COP26 Alok Sharma se za nutnost ústupků všem omluvil.
Ještě není tak zle, aby nemohlo být hůř
Ale dohoda z Glasgow přinesla i důvody k mírnému optimismu. Překvapivé bylo například společné oznámení USA a Číny o shodě na spolupráci, která povede ke kýženému cíli, tedy že se průměrná globální teplota nezvýší nad hranici 1,5 °C. Více než 100 světových státníků souhlasilo s ukončením a postupným zvrácením odlesňovaní, včetně brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který je neblaze proslulý svými povoleními kácet v Amazonském pralese.
V co nejkratším čase se chce od uhlí odstřihnout na 40 států. Byla vytvořena aliance zavazující země ke stanovení termínů ukončení používání ropy a zemního plynu. A USA a EU oznámily vznik globálního partnerství pro snížení emisí skleníkového plynu metanu do roku 2030. A to je jeden z nejnadějnějších příslibů, protože snížení metanu v atmosféře je považováno za jeden z nejrychlejších způsobů, jak rychle snížit globální oteplování.
COP26 končí s jistými přísliby do budoucna. Vědci už se ale nechávají slyšet, že dohoda z Glasgow nebude stačit k udržení globálního oteplování pod hranicí 1,5 °C. Právě udržení nárůstu průměrné globální teploty pod 1,5 °C ve srovnání s předindustriální úrovní by nás mělo ochránit před nejnebezpečnějšími dopady změny klimatu. Splnění tohoto cíle vyžaduje snížení globálních emisí přibližně o 45 % do roku 2030 a kompletně na nulu k roku 2050.
A tak už mnozí pomrkávají po další velké schůzce, která by se měla uskutečnit mnohem dřív než opět po šesti letech a jež by přišla s mnohem ambicióznějšími cíli. Protože poměrně rychle přestává platit známé české přísloví: „Ještě není tak zle, aby nemohlo být hůř.“
Grafika: Jakub Janega
