Bez hranic

David Broul

Přesně před 36 lety, v pátek 14. června 1985 se začala psát nová obsáhlá kapitola evropských dějin. Vlády Francie, Německa, Belgie, Nizozemska a Lucemburska odstranily svými podpisy překážku fyzických bariér. V lucemburském Schengenu byla stvrzena smlouva, která za účelem dosažení cíle rušení bariér na jednotném trhu Evropské unie odstranila pasové kontroly na vnitřních hranicích členských států.

A dosud ji podepsalo 26 evropských států (mimo EU státy Evropského hospodářského prostoru: Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko a Island) a my tak můžeme prakticky bez překážek cestovat skoro po celé Evropě! Ke smlouvě se zatím z unijních zemí nepřipojily Irsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko a Kypr, některé z nich i z jiných důvodů, než že by nechtěly. Ale i jejich čas se naplní a jednou si bez překážek vycestujeme i do nich! Bez překážek…

Poslední léta nám ukazují, že to s tím odbouráváním hranic, sdílenou suverenitou a spoluprací států není tak horké. Státy rozhodně neoslabují na úkor nadnárodních organizací, spíše naopak: v krizích, přesně tak jak tomu diktuje historie, významně posilují a berou si zpět své pravomoci. Například uzavřít hranice navzdory Schengenu. V posledních letech jsme toho byli svědky dvakrát: během migrační krize a nyní během pandemie covidu-19.

A nadto: po 30 letech od pádu železné opony ve východní Evropě staví některé vlády na hranicích svých států ploty – nové železné opony. A tak se hranice znovu stávají nedotknutelné, nedělitelné, ostře sledované. Jistě, neděje se to pouze v Evropě, podobný trend vidíme prakticky po celé planetě. Nejedna dříve otevřená země sahá po omezujících nástrojích na svých hranicích.

Ale zvláště Evropa by se měla mít před podobnými trendy na pozoru, protože právě půtky o hranice panství a států přivedly ji, a nakonec celý svět do dvou nejděsivějších konfliktů v historii. A tak Schengen jako by značil další z pozitivních historických anomálií, kterou bychom měli střežit a být opatrní ke každému jejímu omezení. Neříkáme, že za jistých okolností není potřeba obnovit hranice, ale jak říká Jára Cimrman: „Můžeš i podlézt, ale hned se zase narovnej.“

zdroj: https://www.facebook.com/341804836454660/posts/823936474908158

Grafika: Jakub Janega