Warning: Declaration of YOOtheme\Theme\Wordpress\MenuWalker::walk($elements, $max_depth) should be compatible with Walker::walk($elements, $max_depth, ...$args) in /web/htdocs4/euforkaeu/home/www/wp-content/themes/euforka/vendor/yootheme/theme/platforms/wordpress/src/Wordpress/MenuWalker.php on line 115

Putinismus jako odpad ruské společnosti

David Broul, Gökhan Bacik

„Globální řád má problém zvaný Rusko,“ říká mimo jiné v odpovědi na dotazy Euforky prof. Gökhan Bacik, turecký politolog, který musel v roce 2016 prchnout před Erdoğanovým režimem a jenž v současnosti působí na Katedře politologie a evropských studií při Univerzitě Palackého v Olomouci. Jak se v těchto dnech proměňují mezinárodně-politické vztahy zásadních aktérů Putinovy války na Ukrajině? Jaké jsou limity ruské armády a co je překvapivě pozitivním výsledkem Putinova působení?

 

Co ještě dalšího mohou Rusové čekat na Ukrajině a od Ukrajinců?

Očekávám společenskou a politickou roztržku mezi Rusy a Ukrajinci. Věřím, že ruská invaze upevnila ukrajinskou identitu. S větším důrazem na antirusismus. Politicky vše závisí na Putinovi: může pokračovat ve válce nebo hledat možnosti „čestného odchodu“. To by mohlo přinést některá politická témata, jako je rozdělení Ukrajiny nebo uznání autonomie jednotlivých východoukrajinských provincií, jako je například Donbas. Ale v každém případě ruský útok zdůraznil nejen politické, ale i vzájemné kulturní rozdíly a prohloubil zlomovou linii mezi Západem a Ruskem. Ruskem jakožto součástí Evropy, ale už ne součástí Západu.

 

Mnoho odborníků se pozastavuje nad podivným, zastaralým a nejasným vedením ruského útoku na Ukrajinu. Přeceňoval Západ Rusko coby vojenskou mocnost? Je s otázkou podivného/pomalého postupu ruských jednotek spjatá i Putinova potřeba udržet si vojenské pozice v regionech, jejichž ztráta by pro Rusko znamenala výrazný problém (východní hranice u Číny, Sýrie)?

Na základě mých znalostí o syrské válce, ruská armáda již nemá silnou schopnost vést inteligentní válku (smart war). Nelze si představit, že by Rusové měli stejné dispozice jako Američani. Takže ruská armáda v podstatě postupuje vpřed pouhou destrukcí. Tím jsou její možnosti na zemi omezené. Přesto bychom neměli zapomínat ani na to, že Rusko je zkorumpovaná země, kde problémy s velkou pravděpodobností převládnou i v armádě. Ruský náčelník štábu je už deset let stále tatáž osoba. To vypovídá o mnohém. Rusko je velká vojenská velmoc, ale už není tak rozvinuté jako síly NATO, alespoň ne na konvenční úrovni.

 

Do jaké míry představuje mezinárodní reakce na ruskou invazi problém pro Vladimira Putina a jeho okolí? Sledujeme jeho postupný pád?

Pokud Putin ztrácí moc, putinismus pravděpodobně oslabí po celém světě. To by mohla být obrovská, a řekl bych správná rána pro různé populistické a proruské režimy, strany i jednotlivce. Ale to je opět na Putinovi. Pokud dává přednost dlouhé válce, bude tato pravděpodobně generovat strukturální problémy v ruské ekonomice, a dokonce i ve společnosti. Rusko je velmoc z vojenského hlediska, nikoliv ale z ekonomického.

 

Můžeme Rusko považovat za upadající mocnost? Mohla by v případném úpadku Ruska sehrát válka na Ukrajině zásadní roli?

Jistě. Rusku se za posledních 30 let nepodařilo stát se obchodním státem. Místo toho se drželo putinismu jako anachronické ideologie. Rusko zničilo nebo vážně zmrzačilo několik regionů jako Čečensko, Gruzie nebo Ukrajina. Ale existuje nějaká společnost, která chce navázat spojenectví s Ruskem? Globální řád má tedy problém zvaný Rusko. Rusko je důležitá země, ale nikdy nebude mít velmocenský status. Z tohoto důvodu putinismus symbolizuje odpad ruské společnosti posledních tří dekád. Ruské elity měly možná volit chytřejší strategii.

 

Naopak – dle odborníků – rostoucí mocnost Čína se v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině momentálně chová poměrně ambivalentně: na jednu stranu vyjádřila pochopení pro kroky Vladimira Putina, na druhou stranu se zdržela hlasování o rezoluci OSN odsuzující ruskou invazi. Co tímto lavírováním Čína sleduje? Můžeme v chování Číny pozorovat opatrnost spjatou se sledováním chování Západu ve vztahu k agresi na autonomním území? Svou otázkou narážím na spor o Tchajwan.

Čína nebude ráda, pokud Rusko podstatně zeslábne. Na druhou stranu to, co dělá Rusko na Ukrajině, je pro čínský zájem přinejmenším absurdní. Čína je obchodní stát. Její způsob testování Západu je odlišný. Čína má velký podíl na globální ekonomice. Mnoho z jejích klíčových obchodních partnerů jsou západní státy. Čína tak nikdy nebude s nadšením oslabovat Radu bezpečnosti OSN tím, že z ní vytvoří platformu, kterou Peking použije ve prospěch Ruska. Očekávám proto, že Čína bude následovat tvrdé balancování.

 

Jedním z výsledků Putinovy invaze na Ukrajinu je skoro až překvapivá jednota Západu, a zejména Evropské unie. Co bychom mohli ve spojitosti s touto jednotou v nejbližší době očekávat? Co by jí mohlo narušovat?

To bylo skvělé. Abych byl upřímný, byl jsem v posledních čtyřech letech pesimistou ohledně západních zemí. Měl jsem za to, že Západ nepochopil podstatu putinismu. Myslím, že nyní pozorujeme prozření, což je dobře. To by mělo pokračovat. Klíčových je zde několik dynamik: zaprvé, lidé jsou zpraveni o nákladech na ochranu západního pořádku. Za druhé, demokracie a bezpečnost nejsou zadarmo. A za třetí, bude to něco stát. Z tohoto důvodu je Putin paradoxně aktérem, který oživuje ztracenou západní jednotu.

 

Foto: Jakub Janega

Kontakty info@euforka.eu

Koordinátor projektu

Bc. Antonín Nenutil
student UP

Garantka projektu

doc. Mgr. Andrea Hanáčková, Ph.D.
prorektorka pro komunikaci a stud. záležitosti

Garantka projektu

Mgr. Vladimíra Sedláčková
komunikace a stud. záležitosti

Copywriting a sociální sítě

David Cestr
student UP

Audio produkce

Denis Špringer
student UP

Editorka textů

Helena Hrubá
studentka UP

Garant copywriting a soc. sítě

Mgr. Vojtěch Duda
vnější vztahy UP

Grafické práce

Bc. Adéla Gajdošíková
studentka UP