Zločin a trest
Antonín Nenutil, David Broul
V dnešním článku se nebudeme věnovat dílu od Dostojevského, jak jste si mohli dle názvu myslet. Naopak, zaměříme se na to, jak chce Evropa trestat brutální zločiny na Ukrajině. Evropský parlament totiž vyzval členské státy, aby se zavázaly vytvořit zvláštní tribunál, před kterým by jednou skončili ruští zločinci. Pojďme se na to podívat!
Už za měsíc to bude rok, co začala ruská invaze na Ukrajinu. Den, který vše změnil a jenž převrátil naruby životy 44 milionů Ukrajincům – a dalším stovkám milionů na planetě – nastal 24. února 2022. Od té chvíle jsme byli svědky mimořádně násilného konfliktu, který se bohužel neobešel bez válečných zvěrstev.
Ruské zločiny
Od 24. února, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil invazi na Ukrajinu, jsou ozbrojené síly Ruské federace a další ozbrojené složky (např. Wagnerova skupina) obviňovány ze závažných válečných zločinů. Mezi tato zvěrstva se řadí zločiny od zabíjení civilistů na kyjevském předměstí Buča přes masakry v Irpini až po smrtící útoky na civilní objekty po celé Ukrajině, včetně bombového útoku na divadlo v Mariupolu z 16. března 2022, při kterém podle vyšetřování agentury Associated Press pravděpodobně zahynulo téměř 600 lidí.
Svět k těmto zločinům nemůže a ani nesmí mlčet. Již během listopadu 2022 přišla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen s nápadem na vytvoření zvláštního evropského soudu, který by s podporou OSN soudil ruské válečné zločince. A nyní k podobnému kroku nezávazně vyzývá členské státy i Evropský parlament.
„Nejtemnější místa v pekle jsou vyhrazena těm, kdo si v časech mravní krize zachovávají neutralitu.“
Dante Alighieri, italský básník
Evropský parlament vyzývá
V již zmíněné nezávazné rezoluci, kterou EP vyzývá ke zřízení svého druhu „válečného“ tribunálu, se vyjadřovaly europoslanci minulý čtvrtek 19. ledna na plénu ve Štrasburku. Rezoluci podpořilo 472 europoslanců, proti bylo 19, 33 dalších se zdrželo hlasování. Z českých europoslanců se proti vyslovili jen Hynek Blaško (nezávislý) a Kateřina Konečná (KSČM). Europoslanec Ivan David z SPD patřil mezi ty, kteří se zdrželi.
Existují argumenty, proč tento tribunál nezřizovat, jako je například tvrzení o fragmentaci mezinárodní soudní moci. Hlasování tří zmíněných českých europoslanců je ale vzhledem k jejich dlouhodobému vystupování ve veřejném prostoru spíše projevem náklonosti k Rusku. Oblíbený argument o fragmentaci mezinárodní soudní moci totiž bledne v případě minulé existence několika takových ad hoc tribunálů, jako např. toho pro bývalou Jugoslávii (ICTY) nebo slavného (a prvního) Norimberského tribunálu.
Tribunál versus Mezinárodní trestní soud
Proti rezoluci EP se ohradil hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan. Ten již loni v listopadu odmítal návrh Evropské komise, která novou instituci pro stíhání ruských zločinců žádala. Jako důvod uváděl právě přílišnou fragmentaci soudního systému nebo také fakt, že dle Khana na tyto činy stačí Mezinárodní trestní soud (ICC). Evropský parlament nicméně uvedl, že se „domnívá, že zřízení zvláštního tribunálu by doplnilo vyšetřovací úsilí Mezinárodního trestního soudu a jeho prokurátora, jelikož by se zaměřilo na údajné spáchání zločinu genocidia, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných na Ukrajině.“
Mezinárodní společenství a někteří zahraničněpolitičtí experti nás nutí k realismu: i kdyby nějaký zvláštní tribunál vznikl, viníci se před něj nikdy nedostanou. Nechceme znít nějak mimořádně optimisticky, ale dějiny nás učí o opaku, přičemž víme, že historie dokáže být často mimořádně nemilosrdná. A tak je faktem, že před podobným tribunálem stanul jak bývalý srbský vůdce Slobodan Miloševič, tak i třeba nacistický pohlavár Hermann Göring. A to mělo být Německo nedobytnou tisíciletou říší! Je proto třeba řádně se připravit na všechny možnosti.
Grafika: Jakub Janega
