Velký ukrajinský eurotrip

David Broul

Ty zprávy vás určitě nemohly minout: ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se doposud spíše bránil vycestovat za hranice země v době brutální války s ruským agresorem, vyjel na svou teprve druhou zahraniční cestu od února minulého roku. A jednalo se vpravdě o grand eurotrip: za pouhé dva dny prosvištěl Velkou Británii, Francii a Belgii a setkal se s momentálně největšími evropskými státníky. Tak se na tu jeho misi pojďme podívat.

Velká evropská cesta prezidenta Zelenského, která se uskutečnila ve středu a čtvrtek 8. a 9. února, byla od počátku přísně utajena, a tak jsme se o jejím vývoji dozvídali zpravidla den či jen pár hodin předem. Volodymyr Zelenskyj je v současnosti pravděpodobně nejstřeženějším státníkem na světě; každý krok tak musí být pečlivě naplánován a po dlouhou dobu přísně utajen.

Proto nebyl znám rozpis celé cesty, a i pozornému čtenáři mohlo leccos uniknout. Připravili jsme vám proto sumář Zelenského cesty, který mapuje její zásadní okamžiky.

„Jak se máte letadla?“

Zelenskyj započal svou cestu ve Velké Británii. Logika tohoto kroku je nabíledni: Británie představuje po Spojených státech, které ukrajinský prezident poctil svou první zahraniční návštěvou od začátku konfliktu, druhého největšího dárce vojenské pomoci – pokud tedy pomineme celý blok Evropské unie. Zelenského první kroky mohly směřovat do Bruselu, nebo Londýna. Prezident zvolil Londýn i kvůli silné morální pomoci, které se napadené zemi zatím dostávalo od každého premiéra počínaje Borisem Johnsonem.

Letadlo se Zelenským dosedlo na letiště Stansted, načež se prezident za nejpřísnějších opatření vydal k sídlu britského premiéra – do legendární desítky. Nejdůležitějším a nejviditelnějším bodem dne ale byl proslov před zástupci britského parlamentu, který ukrajinský prezident pronesl ve starodávné Westminster Hall přesně v době, kdy normálně probíhají premiérské interpelace, tedy tzv. Prime Minister Question Times.

Ukrajinský prezident v přibližně dvacetiminutovém projevu poděkoval za morální i materiální podporu napadené zemi, pohovořil o nutnosti odrazení dalších případných agresorů od podobných činů, a hlavně: požádal o bojové letouny. Stíhačky, které se na místě a v poslední době i všeobecně staly synonymem potřeby, nutné obrany, megalomanství, výsměchu i strachu z potenciální eskalace. Euforka o této debatě psala v minulých dnech.

„Před dvěma lety jsem vám děkoval za vynikající anglický čaj… Dnes opustím parlament a předem vám všem děkuji za výkonná anglická letadla.“

                                                                               Volodymyr Zelenskyj, ukrajinský prezident

A stíhačky pravděpodobně přišly na přetřes i během setkání Volodymyra Zelenského s britským králem Karlem III., který má své dřívější zkušenosti s bojovými letadly. Pro Zelenského se jednalo o vůbec první setkání s britským monarchou. Novináři přirozeně náležitě ohodnotili nevhodně zvolený outfit ukrajinské hlavy státu; na obhajobu ale zazněla slova pochopení pro „prvního ukrajinského vojáka“, který si do konce války nemůže sundat uniformu.

„Já bych věděl, komu ubrat, komu přitlačit“

A potom už si to Zelenskyj namířil na pevninskou Evropu, konkrétně do Francie, kde se ještě ve středu večer sešel s lídry evropského motoru: francouzským prezidentem Macronem a německým kancléřem Scholzem. Na fotoaparáty bylo setkání samý hřejivý úsměv a vřelá objetí, každý ale ví, že s tou vřelostí je to minimálně ošidné. Ukrajinské vedení od počátku války oba unijní lídry kritizuje za naivní telefonáty s diktátorem Putinem, kancléře Scholze pak za liknavost v dodávkách bezpečnostně-obranné pomoci.

Zelenskyj si ale velmi dobře uvědomuje, že vzájemné půtky s podporovateli Ukrajiny jsou víc než kontraproduktivní. A tak při vší – ať už strojené, či upřímné – vřelosti požádal oba lídry o rychlé dodávky těžkých zbraní a letadel. Ukrajinský prezident následně pro německý časopis Der Spiegel uvedl, že si nejen uvědomuje potřebu osobního kontaktu s dodavateli vojenské a humanitární pomoci; přiznal rovněž, že svého německého kolegu musí do vojenské pomoci občas tlačit, přičemž zdůrazňuje, že se jedná o pomoc Evropě jako celku.

Ne, radši srovnat desky

Čtvrteční den se následně nesl ve znamení bruselských setkání: se všemi unijními lídry a europoslanci, za nimiž si Volodymyr Zelenskyj odskočil ze summitu EU. Na půdě Evropského parlamentu se uskutečnilo vpravdě bouřlivé uvítání a Zelenského projev unijní poslanci několikrát přerušili potleskem ve stoje. Z prezidentových úst opět zazněla slova díků, zároveň ale i prosby o urychlené přijetí do společenství nynější sedmadvacítky.

„Stojím tady, abych hájil cestu domů pro náš lid, pro všechny Ukrajince a Ukrajinky. Všichni jsme součástí dějin Evropy.“

                                                                               Volodymyr Zelenskyj, ukrajinský prezident

Ještě důležitějším ale bylo pro ukrajinského prezidenta přijetí jeho unijními kolegy, s nimiž na summitu zasedl k jednomu jednacímu stolu. Schůzka lídrů EU se měla i bez návštěvy zabývat další pomocí Ukrajině a schválením v pořadí již 10. sankčního balíku, Zelenského přítomnost ale celé vrcholné schůzce dodala mimořádnou váhu. „Vítejte v EU, vítejte doma,“ přivítal prezidenta na úvod jednání předseda Evropské rady Charles Michel. Ne všichni státníci ale byli z ukrajinské návštěvy nadšení.

Jelikož nebyla návštěva předem ohlášena, nemohl se ze schůzky předem vyvléknout Viktor Orbán, který neskrývá náklonnost k Rusku. A tak jsme mohli být během summitu svědky Orbánova mimořádného hereckého výkonu zahrnujícího netleskání při příchodu Zelenského (k Orbánovi se tímto gestem připojil i vůči Rusku opatrný rakouský kancléř Karl Nehammer) či pečlivé rovnání desek a podkladů na ploše stolu mezitím, co si ostatní státnici potřásají pravicí s ukrajinským prezidentem.

A kriticky se vyjádřila i italská premiérka Giorgia Meloni, jež označila Zelenského setkání s Macronem a Scholzem za „nemístné“. Podle ní mohlo takové separované jednání uškodit jednotné unijní pozici.

Ať tak či tak, unijní jednotu by jedna schůzka rozklížit neměla, což potvrzuje víceméně shoda na připravovaném sankčním balíku. Zdali ale Ukrajina obdrží veškerou požadovanou vojenskou techniku včetně stíhacích letounů je ale ve hvězdách. Prezident Zelenskyj se během dvou dnů svého velkého eurotripu dočkal hlavně příslibů další podpory, ale bez konkrétních závazků. A unie už vůbec nemohla slíbit, že vstupní rozhovory zahájí s napadenou zemí v nejbližší době, natož v tomto roce, jak požaduje Zelenskyj. Symbolický dopad eurotripu je ale obrovský a nadcházející týdny a měsíce ukážou, jak velký bude i dopad praktický.

Grafika: Jakub Janega