Tour de maďarská historie

Antonín Nenutil

Euforka je zpátky a v dnešním příspěvku naváže na sérii již tradičních historických tours. Přiblíží vám dějiny Maďarska, které bude brzy v rukou třímat předsednictví Rady Evropské unie. Maďarsko je zemí oplývající bohatou a fascinující historií, právě na tu se dnes podíváme a ukážeme si zásadní milníky, které ji formovaly. Držte se, bude to jízda!

Historie Maďarska je plná dramatických událostí, významných milníků a kulturních převratů, formovala identitu a osud tohoto národa. Na následujících řádcích se podrobně podíváme na hlavní historické etapy Maďarska, od jeho počátků v dávných dobách přes středověk až po klíčové události 20. století, které výrazně ovlivnily současnou podobu země. Takže hezky popořadě…

Příběh jednoho kmene

Historie Maďarska začíná příchodem kočovných kmenů Magyárů do Panonské nížiny kolem roku 895. Kmeny, vedené náčelníkem Árpádem, překročily Karpaty a obsadily území budoucího maďarského státu. Arpádovci jakožto dynastie, která vzešla z těchto kmenů, hráli klíčovou roli v rané historii Maďarska. Prvním významným panovníkem této dynastie byl Štěpán I., ten se v roce 1000 stal králem.

Štěpán byl synem knížete Gejzy a jeho vláda znamenala pro Maďarsko klíčový obrat v dějinách. Přijetím křesťanství a korunovací na krále, kterou provedl papež Silvestr II., se Maďarsko začlenilo do křesťanské Evropy. Štěpán vytvořil základy středověkého maďarského státu, včetně správního systému založeného na komitátech (viz odstavec níže) a biskupstvích. Kulturnímu a duchovnímu rozkvětu země napomohlo zakládání klášterů a kostelů.

Komitát (z lat. comitatus), župa, stolice, nazývá se v Uhersku správní okrsek, který jak co do své velikosti, tak i co do významu rovná se českému kraji (dokud král. České ještě na kraje bylo rozděleno). Komitátní zřízení, které se v Uhersku zachovalo ze starých dob až po dnešní časy a bývalo vždycky baštou nejen uher. samosprávy, nýbrž ústavy vůbec, pochází od dob sv. Štěpána, který celou zemi rozdělil na 72 komitátů.

                                                                                                             Otto, J. 1899. Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha. S. 637.

V následujících stoletích Maďarsko čelilo řadě výzev. V roce 1241 a 1242 zemi například zasáhly krvavé mongolské invaze. V 15. století za vlády krále Matyáše Korvína (1458–1490) zažilo Maďarsko svůj zlatý věk. Matyáš byl osvícený panovník, který podporoval umění, vědu a vzdělanost. Jeho dvůr v Budíně se stal centrem renesanční kultury ve střední Evropě. Matyášovu vládu symbolizovala také významná vojenská síla, s jejíž pomocí Maďarsko úspěšně odráželo osmanské útoky.

Po Matyášově smrti ale nastalo období politické nestability. Bitva u Moháče v roce 1526 způsobila zásadní zlom. Osmanská říše porazila maďarskou armádu a země byla rozdělena na tři části: střední část ovládali Osmané, západní část Habsburkové a východní část tvořilo autonomní Sedmihradsko. Tento stav přetrvával více než 150 let a přinesl Maďarsku dlouhé období válek a devastace.

Maďarsko v novověkých dějinách

Po staletích osmanské nadvlády a Habsburské kontroly se Maďarsko v 19. století stalo centrem národně-obrozeneckých snah. Revoluce v roce 1848, vedená právníkem Lajosem Kossuthem, byla součástí širšího evropského revolučního hnutí a usilovala o nezávislost na Habsburské monarchii. I když byla revoluce krvavě potlačena rakouskými a ruskými silami, vedla k rakousko-uherskému vyrovnání v roce 1867. Tato politicko-právní dohoda dala vzniknout dvojí monarchii Rakousko-Uhersko, kde Maďarsko získalo značnou autonomii.

Vyrovnání přineslo zemi ekonomický růst a modernizaci. Budapešť se stala jedním z hlavních měst monarchie a do konce 19. století zažila rychlý růst a industrializaci. V tomto období byly postaveny významné stavby jako budova Maďarského parlamentu (proslulý, nádherný Országház, na jehož cenu se ve své době ptal i neméně slavný Freddie Mercury – samozřejmě žertem), Národní muzeum a mosty přes Dunaj.

Po první světové válce a rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 se Maďarsko stalo nezávislou republikou. Trianonská smlouva z roku 1920 pro Maďarsko nicméně znamenala ztrátu více než dvou třetin území a přibližně tří milionů obyvatel. Tento šok způsobil hluboké národní trauma a politickou nestabilitu. Následný letitý autoritářský Horthyho režim se orientoval na fašistickou Itálii a nacistické Německo a snažil se ztracená území obnovit.

Divoké 20. století

Během druhé světové války bylo Maďarsko spojencem nacistického Německa, ale v roce 1944, po neúspěšném pokusu o přechod na stranu Spojenců, bylo okupováno německými silami. Německá okupace přinesla deportace maďarských Židů do koncentračních táborů a těžké boje na maďarském území.

Po skončení války v roce 1945 Maďarsko obsadila Rudá armáda a země se stala součástí sovětské sféry vlivu. V roce 1949 byla vyhlášena Maďarská lidová republika a komunistická strana převzala kontrolu nad státem. Nastalo období tvrdé totalitní vlády, kdy byla potlačována veškerá opozice a mnoho lidí bylo uvězněno nebo popraveno. Ekonomická situace se zhoršovala, vedla k rostoucí nespokojenosti obyvatelstva, a nakonec propukla v ozbrojené povstání.

Maďarské povstání v roce 1956 bylo jedním z nejdramatičtějších pokusů o osvobození od sovětské dominance ve východní Evropě. Povstání začalo 23. října jako studentská demonstrace, ale rychle přerostla v masové vzbouření se proti režimu. Po několika dnech bojů však bylo povstání krvavě potlačeno sovětskými tanky, což vedlo k masovým zatýkáním, popravám a exilu tisíců Maďarů. Celá událost zanechala na Maďarsku hluboké šrámy a vedla k tvrdé represi a obdobě československé normalizace pod vedením Jánose Kádára.

Od guláše ke svobodě

Kádárův režim se v 60. letech pokusil o určitou liberalizaci a ekonomické reformy, známé jako „gulášový socialismus“, který přinesl relativní stabilitu a mírné zlepšení životní úrovně. Reformy zahrnovaly zavedení některých tržních mechanismů do plánované ekonomiky a zvýšení svobody cestování. I když se režim snažil udržet kontrolu nad politickým životem, umožnil větší míru osobní svobody a ekonomické iniciativy. V 80. letech se Maďarsko stalo jedním z prvních států východního bloku, které začaly s reformami vedoucími k pádu komunismu.

V roce 1989 byla vyhlášena Třetí Maďarská republika a země se začala transformovat v demokratický stát s tržní ekonomikou. V roce 1990 se konaly první svobodné volby a Maďarsko se začalo orientovat na západní Evropu. Spolu s Československem a Polskem se stalo iniciátorem vzniku Visegrádské skupiny, jejímž primárním cílem byla vzájemná koordinace za účelem začlenění do euroatlantických struktur. Již v roce 1999 se demokratické Maďarsko mohlo těšit z členství v NATO a v roce 2004 vstoupilo do Evropské unie.

A zbytek už je jiný příběh, který si rozebereme, až Maďarsko 1. července převezme otěže v Radě EU.

Grafika: Jakub Janega