Rozmohl se nám tu takový nešvar – někteří nově zvolení europoslanci nám v médiích nesprávně vykládaj…
Rozmohl se nám tu takový nešvar – někteří nově zvolení europoslanci nám v médiích nesprávně vykládají některá slovíčka. 🖋️❎ Je to třeba slovíčko „nařízení“. To minulý týden v rozhovoru pro Český Rozhlas označil Ivan David, nový europoslanec za SPD, za jeden z nedemokratických prostředků ‚diktátu Bruselu‘. Konkrétně prohlásil, že nařízení vydávaná Evropskou komisí jsou přímo vykonavatelná, nikdo je nemusí schvalovat ani potvrzovat a členské země jsou povinné je implementovat do svých zákonů (ad bit.ly/CRo_K-vs-D v čase 19:30). Není to pravda, ale dost lidí si zřejmě myslí, že by mohla být (#euromýtus). Pojďme se proto raději na trochu té základní evropské „právničiny“ podívat zblízka:
★☆ Hlavní P̲R̲Á̲V̲N̲Í̲ ̲A̲K̲T̲Y̲ ̲E̲U̲ jsou tyto:
★ NAŘÍZENÍ: je jeden ze základních nástrojů EU pro sjednocování práva napříč státy. Nařízení navrhuje Evropská komise (EK) a schvaluje je Evropský parlament (EP) a Rada EU (REU – členové vlád členských států). Přijaté nařízení ihned nabývá platnosti napříč celou Unií, aniž by je jednotlivé státy samostatně promítaly do svých zákonů.
☆ P̲ř̲í̲k̲l̲a̲d̲ ̲n̲a̲ř̲í̲z̲e̲n̲í̲: Chráněná označení potravin. Tuto formu měl třeba unijní zákon, díky kterému jsou např. „žatecký chmel“, „hořické trubičky“, „olomoucké tvarůžky“ či „pražská šunka“ chráněnými značkami, které mohou používat jen výrobci na tradičních místech původu, dodržující patřičné receptury. Díky tomu si můžete být jistí, že „pardubický perník“ v obchodě je fakt z Pardubic, a ne třeba z Polska. A že si jako „šampaňské“ nekoupíte lacinou moldavskou náhražku.
★ SMĚRNICE: slouží k harmonizaci zákonů jednotlivých členských států. Text směrnice navrhuje EK a předkládá ho ke schvalování EP a REU. Když Rada a Parlament text (leckdy po řadě připomínek a úprav) schválí, členské státy mají obvykle dva roky na to, aby s významem směrnice sladily své domovské zákony. Směrnice totiž vyžadují, aby členské státy EU dosáhly určitého výsledku, ale ponechávají jim svobodu volby v tom, jakými prostředky toho dosáhnou.
☆ P̲ř̲í̲k̲l̲a̲d̲ ̲s̲m̲ě̲r̲n̲i̲c̲e̲: Letos přijatá a hojně diskutovaná směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, obsahující i kontroverzní ‚článek 13‘. V jejím případě právě běží dvouletá lhůta, v níž musí naše vláda připravit „prováděcí“ zákony, které směrnici promítnou do českého práva. O čemž ještě určitě mnohé uslyšíme.
★ ROZHODNUTÍ: je závazné a určené konkrétnímu subjektu či subjektům – typicky členskému státu, podniku či jednotlivci. Platnosti nabývá s doručením oznámení o něm adresátovi. Nemusí se nijak promítat do státních zákonů.
☆ P̲ř̲í̲k̲l̲a̲d̲ ̲r̲o̲z̲h̲o̲d̲n̲u̲t̲í̲: Evropská komise v srpnu 2015 v souladu s prioritami Evropské rady rozhodla o účasti EU v několika protiteroristických organizacích. Rozhodnutí se přímo týkalo daných organizací.
★ DOPORUČENÍ: není právně závazné. Orgány EU jím můžou dát najevo svůj názor na řešení určitého problému. Z jeho neplnění ale nehrozí adresátovi žádný postih.
☆ P̲ř̲í̲k̲l̲a̲d̲ ̲d̲o̲p̲o̲r̲u̲č̲e̲n̲í̲: V červenci 2015 vydala EK doporučení pro soudy jednotlivých členských zemí, aby pro usnadnění vzájemné přeshraniční spolupráce více využívaly videokonference.
★ STANOVISKO: rovněž není právně závazné pro adresáta. Můžou ho vydávat hlavní orgány EU (Komise, Parlament, Rada) i některé výbory. Stanoviska se běžně vydávají např. k projednávaným návrhům různých zákonů či předpisů.
––––
TIP: EU je samozřejmě povinna všechny své právní akty ve všech úředních jazycích průběžně zveřejňovat. Pokud jste zkoumavá povaha, můžete si je všechny najít na:
►► https://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs ★☆
zdroj: https://www.facebook.com/341804836454660/posts/373748766593600