Politologické okénko do krajských voleb 2020
Ve dnech 2. a 3. října 2020 se uskutečnily krajské volby (a první kolo senátních voleb). Voliči rozdali politickým uskupením karty na další čtyři roky. Hra začala, ale s jakými kartami se hraje? Kteří voliči vlastně letos hlavně rozdávali? Na podobě výsledků voleb se podílela řada přímých, ale i nepřímých faktorů. Pojďme se na některé z nich podívat!
Faktory jsou doplněné mapou a grafy politologů Jakuba Lyska a Michala Škopa.
-> Z mapy Změna ve volební účasti je patrné, že se v krajských volbách mobilizovali převážně voliči z velkých měst a větších obcí (především v okolí Prahy). Naopak pokles volební účasti můžeme zaznamenat na venkově, zejména v Kraji Vysočina či ve Zlínském a Moravskoslezském kraji.
-> Z toho se dá usuzovat na další závěr: letošní volby přilákaly více vysokoškoláků a podnikatelů, tedy typických městských voličů. Naopak lidí v důchodovém věku přišlo o poznání méně než obvykle. Můžeme to vyčíst z grafu s „létajícími talíři“ s kuličkou uprostřed – čím víc je kulička vpravo, tím silnější je pozitivní vztah s volební účastí. Jedná se o příklad tzv. regresního modelování.
-> Otázka je nasnadě: zapůsobil Covid-19 jako významný nepřímý negativní faktor na volby? Odpověď nicméně není jednoznačná. Jakub Lysek ale ve svém výše zmíněném grafu zahrnul i počty nakažených covidem. Z interakce faktorů tak vyplynulo, že pokud je ve volebním obvodě vyšší podíl důchodců a zároveň vyšší počet nakažených, zaznamenáváme nižší volební účast, naopak tam, kde je malý podíl důchodců, nemá počet nakažených vliv na změnu volební účasti.
-> A dostáváme se k poslední zajímavosti z letošních voleb: voliči kterých stran vlastně přišli k volbám? To nám lehce zodpoví statistický model ekologické inference – neděste se! Michal Škop porovnával voličstvo z letošních voleb s elektorátem ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017. A jak sám píše: „Zásadní pro výsledky voleb bylo, čí voliči přišli k volbám: voliči ODS a KDU-ČSL z roku 2017 přišli skoro všichni, většina voličů ANO a SPD naopak ke krajským volbám nešla.“ Toto své zjištění následně demonstruje na příkladu Jihočeského kraje, který zobrazil v modelu ekologické inference.
Obdobně výše uvedené, a i další poznatky shrnuje článek Seznam Zpráv: http://www.shortly.link/0cj1D
Další postřehy k letošním volbám následně doplňuje skvělý rozhovor s předním českým politologem z Univerzity Palackého Tomášem Lebedou – můžeme jen doporučit! http://www.shortly.link/1ZQoZ
A nebyli bychom Euforka, abychom nepřinesli nějakou tu zajímavost o tom, do jakých orgánů se volí na regionální úrovni v jiné evropské zemi!
Například Belgie je složena ze tří regionů: Vlámského, Valonského a hlavního města Brusel a každý z nich má vlastní přímo volený parlament a vládu. Zároveň má Belgie ještě tři jazykové komunity, jejichž hranice se zcela neshodují s hranicemi tří regionálních celků. A francouzská, vlámská a německá komunita mají také každá svůj parlament a vládu! Zatím jen Vlámové rozhodli sloučit dva parlamenty do jednoho institucionálního tělesa. Aby toho nebylo málo, nad vším se skví Belgický federální parlament, a Belgie se tak dostává na celkový počet šesti parlamentů! Mimoto Belgičané volí i deset provinčních zastupitelstev, o volbách do obecních rad nemluvě. V rozdělené belgické společnosti je nicméně široké zastoupení všech menšin pro zachování celistvosti země jednou z nezbytných podmínek. Belgický politický systém proto do politologických učebnic vstoupil coby konsociační demokracie. Její další příklady můžeme nalézt v nizozemském, švýcarském, ale i našem prvorepublikovém politické systému.
A abychom nezapomněli – volební účast v Belgii je povinná!
