Ostře sledovaná korunovace

David Broul

Velká Británie, potažmo celý svět budou zítra svědky pompézního momentu, který neviděly po více než sedm dekád. Nejdéle čekající nástupce na britský trůn král Karel III. (73 let princ Charles) bude slavnostně korunován, čímž se symbolicky uzavře přechodné období přebírání moci po zesnulé legendární královně Alžbětě II. A vás jistě zajímá, jak to celé proběhne, že jo? A hlavně: jaké kontroverzičky i vyhlídky do budoucna se s tím pojí.

Korunovace krále Karla III., jakož i jeho ženy vévodkyně Camilly, která se tak mimořádně stane královnou (což se fakt běžně neděje, považte, že manžel Alžběty Philip byl „jen“ princ), se odehrává osm měsíců po skonu nejdéle vládnoucí britské panovnice královny Alžběty II. Delší doba mezi nástupem na trůn a samotnou korunovací jen svědčí o mimořádném postavení, kterému se Alžběta těšila. Zkrátka by bylo neurvalé, kdyby se korunovace po smrti tak významného panovníka uspěchala.

Britský lid dostal dostatek času, aby uctivě odtruchlil a přijal nového panovníka, který před něj předstupuje v rekordních 74 letech; Británie dosud neměla staršího krále. A její monarchie se nikdy nepotýkala s nižší oblibou. Věkovitost panovníka jako by přímo odrážela zkostnatělost monarchie v očích mladých Britů: podle dat Národního centra pro sociální výzkum jen 12 procent lidí ve věku 18 až 34 let považuje monarchii za „velmi důležitou“, u osob starších 55 let je to 42 procent. Téměř polovina respondentů uvedla, že by měla být zrušena, nebo že její význam není příliš vysoký.

Nejnižší zaznamenaná přízeň monarchie od roku 1983, kdy centrum začalo tuto otázku zkoumat, odráží především skandály z poslední doby, na nichž mají lví podíl vévoda a vévodkyně ze Sussexu, tedy princ Harry a jeho žena Meghan, nebo princ Andrew, podezřelý ze sexuálních deliktů. A na popularitě Windsorům nepřidávají ani tajnosti ohledně majetků britské koruny, které se momentálně zrcadlí i v netransparentním přístupu ohledně zveřejnění rozpočtu zítřejšího ceremoniálu.

Celý obřad má být komornější a měl by vyjít na přibližně sto milionů liber. Oxymorón, že? Jenže tady se nám bijí dva názory: jeden přirozeně kritizující rozhazování v dobách bídné ekonomické situace britských ostrovů, druhý obhajující jisté nevědomí až mystično a pompu, které zkrátka k britské monarchii patří a činí ji jedinečnou strážkyní národní sounáležitosti. A pompa a mystično prostě stojí peníze. Ale co za ně vlastně národ, potažmo miliony lidí u obrazovek dostanou?

God Save the King and the Queen

Slavnostní den zahájí průvod a jízda v parádním kočáře. Pojede jím Karel s manželkou Camillou, oficiálně se nazývá Státní kočár k Diamantovému jubileu a má klimatizaci i elektrická okna. Zkrátka moderní kočár, kterým se dá krásně absolvovat trasa od Buckinghamského paláce k Westminsterskému opatství, kde proběhne samotná korunovace. Mimochodem už tady se šetří čas a prostředky: trasa měří pouhých 2,29 kilometrů, a je tedy o čtyři kilometry kratší než ta, kterou roku 1953 absolvovala Alžběta.

Samotná korunovace Karla III. a Camilly začne v 11 hodin britského času (12 hodin středoevropského času) v prostorách opatství, které je tradičním místem pro korunovaci britských králů od roku 1066. Karel bude již čtyřicátým monarchou, jenž zde bude oficiálně uveden do funkce. A ceremoniál by měl mít – pokud nenastane nějaké překvapení – pět fází.

V první fázi bude Karel představen lidu, načež arcibiskup z Canterbury Justin Welby zvoláním prohlásí nástupce Alžběty „nezpochybnitelným králem“ a požádá hosty, aby prokázali svou úctu a službu. Na závěr samozřejmě nebude chybět zvolání „Bůh ochraňuj krále!“, nicméně právě už tato první fáze v posledních dnech vyvolala (poměrně marginální) protesty zejména odpůrců monarchie, kteří odmítají nahlas slíbit věrnost králi a jeho potomkům.

V dalších fázích následuje přísaha a pomazání olejem, při němž bude Karel sedět na dřevěném korunovačním křesle z konce třináctého století. To je mimochodem považované za nejstarší britský kus nábytku stále používaný ke svému původnímu účelu. Pomazání je pak vnímáno za natolik mystický akt, že není určen zrakům hostů ani zvídavým kamerám: panovníka by při tom mělo chránit zlaté sukno, v roce 1953 navíc objektivy snímaly jinou část opatství. Tak jsme zvědaví, co budou mít kameramani povoleno letos.

Následně bude Karlovi do rukou položeno královské jablko symbolizující náboženskou a morální autoritu, žezlo reprezentující moc a vladařské žezlo v podobě zlaté hole zakončené bíle smaltovanou holubicí, která je znakem spravedlnosti a milosrdenství. Arcibiskup následně králi nasadí na hlavu korunu svatého Eduarda – a tady se teda panovník prohne (ačkoliv na sobě nesmí dát nic znát), protože tato koruna, používaná pouze pro akt korunovace, má přes dva kilogramy.

Nakonec ale přistane Karlovi na hlavě o poznání lehčí britská imperiální koruna, v níž monarcha pozdraví z balkonu Buckinghamského paláce davy. Ještě předtím ale bude ve Westminsteru slavnostně uveden na trůn, šlechta mu vzdá hold a podobný, ale kratší proces korunovace bude čekat královnu, choť Camillu. A pak už tradá do Buckinghamského paláce za bouřlivého jásání davů, tentokrát už ale ve 260 let starém Zlatém státním kočáře, o němž se královna Alžběta II. vyjádřila jako o „nepohodlném“.

Vše vyvrcholí šestiminutovým přeletem letounů Red Arrows nad korunovanými i nekorunovanými hlavami.

Kámen nese historii

Královská rodina v posledních letech bojuje s dědictvím kolonialismu a imperialismu, s nimiž je neodmyslitelně spjato vykořisťování jiných národů a etnik. A tak není divu, že britský tisk začal omílat i kontroverzní drahokamy, vytěžené v bývalých britských dominiích a použité při korunovaci. Zejména pak 105karátový diamant Koh-i-Noor, který měl být zasazen v Camillině koruně královny Mary. Na ten si dělá zálusk Indie, Afghánistán, Pákistán nebo Írán. Buckinghamský palác ale uvedl, že diamant nebude součástí korunovace.

A stejnou nevoli vzbudil i diamant Cullinan II, zasazený do imperiální koruny, jenž je částí dosud největšího nalezeného diamatu. V roce 1905 byl vytěžen v Jižní Africe a královské rodině ho darovala vláda bývalé kolonie Transvaal. Kontroverzi vzbudilo i slonovinové žezlo, které by měla během korunovace svírat Camilla. Podle kritiků je jeho zapojení do korunovace v rozporu se snahami prince Williama, který bojuje proti obchodování se slonovinou.

Ale rozhodnutí zařadit slonovinové žezlo do programu nedávno podpořila Rebecca Banika, náčelnice okresu s 18 tisíci obyvateli ze severní Botswany, jež byla v letech 1885 až 1966 britskou kolonií Bečuánsko, takže cajk. Uvedla, že „kritici slonoviny nechápou její úlohu v ochraně přírody. Pokud bude mít královna šestého května slonovinové žezlo …, budu opravdu hrdá na to, co dělá pro mou komunitu. Podporuje nás jako společenství, které s divokými zvířaty koexistuje.“. Buckinghamský palác použití žezla obhajuje tím, že je nevyhnutelné, aby natolik rozsáhlá historická sbírka, jako jsou korunovační klenoty, zahrnovala slonovinu.

No a pak ještě přišla na přetřes účast samotného králova nezbedného syna prince Harryho, který se před časem vzdal královských povinností a s rodinou přesídlil do Ameriky. Bohužel tak pro Windsory neudělal v tichosti, ale podporován svou ženou za halasné kritiky na adresu rodiny – ten příběh asi známe, že. No takže Harry nakonec v opatství bude, ale sám bez zbytku rodiny. A budou i další cirka dva tisíce hostů z celého světa, včetně prezidenta Petra Pavla s chotí, paní Evou.

Vyhlídky do budoucna

Rutina. Zřejmě bychom neměli do budoucna, co se týče královské rodiny, očekávat nějaké zásadní změny. Ano, Karel již udělal a jistě ještě učiní některé kosmetické změny na tváři britské monarchie a opět se ji pokusí posunout o něco blíž do 21. století, čili jinými slovy se ji pokusí zcivilnit, polidštit, což je jeho dlouholetá ambice. A zeštíhlit: král už během svého nedlouhého panování přeorganizoval role rodinných příslušníků a některým z nich výrazně ulevil: z povinností, ale i na královské apanáži. Volání lidu po snížení objemu financí využívaných korunou je třeba vyslechnout.

Ergo i když nejsou Royals momentálně úplně nejoblíbenější rodinou v Británii, ze svých paláců by se v nadcházejících měsících a letech – pokud se nestane nic zcela zásadního – stěhovat neměli. Ačkoliv dotazů na zbytnost britské monarchie v současné době jistě bude přibývat; Karel prostě není Alžběta, kterou zvlášť v posledních letech milovalo vše živé. A jíž bylo na věky odpuštěno. A vůbec, Brity momentálně trápí jiné věci: vláda se jakžtakž vzpamatovala z rychlého střídání premiérů, ale Británie trpí vysokou inflací a rozsáhlými stávkami zaměstnanců, kteří žádají navýšení platů.

Kde se ale očekávají historické změny, tak mezi zeměmi Commonwealthu, tedy sdružení Spojeného království a jeho bývalých dominií a kolonií, které bylo životním projektem zesnulé královny Alžběty. Jo, panují obavy z exodu jednotlivých zemí po korunovaci Karla III. Jako poslední odešel ze společenství před rokem a půl Barbados, zpřetrhat vazby s britskou korunou se pak rozmýšlí i další karibské státy, a především Austrálie, jíž momentálně vládne dlouholetý odpůrce monarchie labourista Anthony Albanese.

Tak se necháme překvapit, protože dějiny už nám milionkrát dokázaly, že vývoj umí být pěkně nevyzpytatelný.

Grafika: Jakub Janega