Někdo máslo, jinej Velikonoční stromky

David Broul

Doufáme, že jste letos kvůli všem restrikcím úplně nezazdili Velikonoce – skutečnou oslavu jara, rozkvětu, plodnosti, mládí! No jo, letos holt bez veřejné pomlázky (neříkejte, holky, že byste ji nebraly radši než současný stav!), bez pořádného koledování, hromad vajec, sladkostí, panáků… Koleda zas jen v kruhu rodinném, pár výšlehů, radost z mála.

Jo, nutno uznat, že se na některé naše zvyky dívají cizinci s pozdviženým obočím. Ale upřímně: my máme pomlázku, někdo sošky z másla, jinej zas pořádný táborák – opravdu se nemáme nad čím pohoršovat. A tak jsme pro vás letos připravili plejádu nejzajímavějších zvyků a rituálů, na které můžete o Velikonocích po Evropě narazit!

 Zmáčené Polsko

Každý český jinoch ví, že nemá koledovat po poledni, jinak by mohl schytat pořádný špláchanec vodou. To v Polsku se s tím už vůbec nemažou: tzv. oblévačka (polsky śmigus-dyngus) se týká především žen, a to po celé „lité pondělí“ (lany poniedziałek). Kbelíky s vodou, stříkací pistole, tu a tam nějaká ta pěnivá přísada a o zábavu je postaráno. Dívky zmáčené od hlavy až k patě by se údajně měly do roku vdát.

No dobrá, drazí Moravané, tímhle jsme vás moc nezaujali, když šmerkoust praktikujete pravidelně. Zkusíme tedy jiný kalibr.

Halloween ve Finsku

Ve Finsku se v období Velikonoc setkáváme s obdobou našeho Pálení čarodějnic nebo anglosaského Halloweenu. Ve dnech před Velikonocemi zapalují Finové s železnou pravidelností louče, táboráky, vatry anebo vystřelují petardy, aby tak zahnali zlé duchy. Čtvrtek a sobota pak patří dětem, které se převlékají za čarodějnice a jiná roztodivná strašidla; tak chodí dům od domu a v podstatě praktikují halloweenský trick-or-treating, jen tedy při tom musí skutečně koledovat, aby něco dostaly.

Máslové sochy

V Rusku, Polsku a Slovinsku zdobí sváteční stůl na Velikonoční neděli jedinečná jedlá ozdoba: máslová socha ve tvaru jehněte. Proč? Ve Starém zákoně beránek symbolizuje Krista, „Beránka Božího“, a je považován za jedinou podobu, kterou na sebe ďábel nemůže vzít. A pak: každý potřebuje během hostiny máslo.

My musíme sami, někomu to přiletí z Říma

Na Velký pátek zvony pravidelně létaj all inclusive do Říma, aby jim František požehnal, a my se pak o nich dozvíme teprve, když se znovu rozezní. To malí Francouzi, Belgičané a Nizozemci mají jejich příchod zpřítomněný mnohem víc: zvony jim totiž z Říma přivážejí na Velikonoční pondělí různé sladkosti, bonbony, čokoládová vejce – a vrací se právě včas, aby odzvonily velikonoční mši. Jako nic proti našim zvonům, ale měly by se nad sebou trochu zamyslet.

Němci to rádi na stromech…

…a s nimi i Rakušané, zkrátka německy mluvící národy si na Velký pátek zdobí své Ostereierbaumy, tedy jakési Velikonoční stromky. Nemusí se jednat jen o strom; ozdobené kraslicemi můžete spatřit i nižší keříky anebo jen větévky před domem. Jo a v Bavorsku a vybraných severních částech Německa třeba i studny a kašny… Prostě pořádná oslava vyžaduje pořádnou výzdobu.

Jako vejce vejci

O řeckých velikonočních tradicích se k nám mnoho infa nedostane. Tak vězte, že dle řecké pravoslavné církve by kraslice zpravidla měly být krvavě červené, aby symbolizovaly Kristovu smrt. A někteří Řekové s nimi pak na Velikonoční neděli hrají tsougrismu: to vezmete dvě taková krvavá vajíčka a špičkou jednoho klepnete proti špičce druhého vejce. Hráče, jehož vejce nepraskne, bude celý následující rok provázet štěstí – podle legendy.

Průvodem za svatými

A jak bychom mohli zapomenout na legendární velikonoční procesí! Týden před Velikonoční nedělí se katolíci ve Španělsku a Portugalsku scházejí v ulicích a po městě oslavují svaté relikvie na oslavu Semana Santa neboli „Svatého týdne“. Na jihu Španělska, hlavně v Malaze a Seville, se pak členové stovek místních církevních sdružení zvaných cofradías oblékají do hábitů se špičatými kápěmi (vzpomeňte na slavnou scénu z Pošetilosti mocných… anebo si to pusťte) a za zvuků bubnů a rohů nesou zdobená alegorická nosítka s novozákonními výjevy.

Milí přátelé, přejeme Vám krásné Velikonoční pondělí, doufejme, že už poslední v současném módu!

Zdroj: https://www.facebook.com/euforka/photos/a.341818143119996/785069808794825/

Grafika: Jakub Janega