Na severoirské frontě klid

Antonín Nenutil

Euforka je zpátky a dnes vám přinášíme fresh novinky z dalekých britských ostrovů. Došlo tam totiž k historickému průlomu ve vztazích Velké Británie a Evropské unie, u kterého nemohla chybět ani Ursula von der Leyen. Pojďme se na to mrknout zblízka!

Tento týden se podařilo dosáhnout nové dohody mezi Velkou Británii a EU. O co šlo? Trnem v oku několika evropským lídrům byl totiž tzv. severoirský protokol (oficiálně protokol o Irsku a Severním Irsku). Ten se teď díky dohodě, nad kterou si spolu plácli britský premiér Rishi Sunak a předsedkyně Evropské komise Ursula Von Der Leyen, bude měnit. Co přináší nového? Jak vypadal předtím? Na tohle všechno se zaměříme.

Kde se vzal, tu se vzal

Když se ukázal výsledek referenda o vystoupení Velké Británie z EU, byla to předehra k dlouhým vyjednáváním o podobě opuštění společenství a nastavení nových vzájemných vztahů. A právě tehdy si všichni začali dobře uvědomovat výjimečnou situaci okolo Irska. Dekády plné násilí, které ukončila až Velkopáteční dohoda z roku 1998, byly stále v pamětích lidí a politici si uvědomovali, že dohodu je třeba zachovat, a především nijak nepokoušet tamní vratkou situaci. Napětí totiž na Irském ostrově dodnes přetrvává, a právě dohoda z roku 1998 mj. brání vzniku tvrdé hranice mezi severní a jižní částí, která by celou situaci mohla eskalovat. 

A tak vznikl severoirský protokol! Dokument, jenž kromě jiných ukotvuje dvě základní podmínky: brání vzniku již zmíněné tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem a zajišťuje integritu jednotného trhu EU. Protokol však nebyl úplně ideálně implementován a měl řadu kritiků (k tomu se dostaneme později). Dokument obsahoval celou řadu prvků, jako např. postup při vymáhání předpisů EU či doložky o fungování proclení. Právě ona cla a vzájemný obchod obecně byly jedněmi z důležitých faktorů, které začaly být nedlouho po přijetí protokolu trnem v oku politiků; např. v Severním Irsku právě kvůli unionistům (podporovatelům zachování spojenectví s Británií) a jejich odporu k protokolu došlo i k politickému patu ve vládě.

Avšak politických stran, které měly s protokolem problém, bylo více, a to nejen v Severním Irsku. Jedním z výrazných kritiků se stala také sama EU. Unie totiž byla nespokojená s procesem implementace protokolu a s tím, jak ho Velká Británie plní. K tomu kritizovala i nedostatky týkající se hraničních kontrol, které jsou způsobeny např. nedostatečnou infrastrukturou nebo chybějícím personálem.

Nová kapitola  

Uděláme menší skok. Byl květen roku 2022 a v Bruselu začalo být pořádné horko. Ne proto, že by léto dorazilo do Belgie o něco dříve, ale protože tehdejší britská ministryně zahraničí, později rekordmanka v tom, kdo na slavné Downing Street 10 stráví nejméně času, Liz Truss prohlásila, že vláda tehdy ještě Jejího veličenstva chce ve Westminsteru jednostranně změnit dohodu o severoirském protokolu. A to samozřejmě vyvolalo (mírně řečeno) smíšené pocity. Tahanice tak mohla započnout a napětí citelně houstlo. Dokud obě strany nevymyslely kompromis! 

Nová dohoda by tak měla implementovat následující zásadní opatření: Mělo by dojít k zajištění volného toku zboží v rámci celé Velké Británie, tedy včetně Severního Irska. Co je na nové dohodě zásadní, je systém barev pro dělení zboží na hranicích na tzv. red line a green line. To dává šanci „nerizikovému“ zboží putovat do Severního Irska bez překážek, certifikátů, zbytného papírování. Mimoto bylo nalezeno řešení například také pro léčiva. Ta budou dostupná v Severním Irsku za stejných podmínek jako ve Velké Británii.

Změněný severoirský protokol dále upravuje svrchovanost obyvatel Severního Irska, která bude nově zajištěna zavedením tzv. Stormont brake neboli právem veta pro regionální severoirský parlament v rámci Spojeného království. Tímto vetem by tak shromáždění mohlo v krizových situacích „pozastavit“ unijní pravidla pro zboží v Severním Irsku. To poskytuje představitelům Severního Irska historickou pojistku!

Jednání tedy byla úspěšná, nový severoirský protokol může vejít v platnost. Podle Sunaka i Leyen přispěla k vysoké efektivitě vyjednávání mj. válka na Ukrajině, která Velkou Británii a EU silně sblížila. Jako vždy, teprve až čas ukáže, jaké ovoce tato dohoda do budoucna přinese. Jedno je ale samozřejmé: vše, co přispěje ke stabilitě, spolupráci a rozvoji v Evropě, je dobré.

Grafika: Jakub Janega