Warning: Declaration of YOOtheme\Theme\Wordpress\MenuWalker::walk($elements, $max_depth) should be compatible with Walker::walk($elements, $max_depth, ...$args) in /web/htdocs4/euforkaeu/home/www/wp-content/themes/euforka/vendor/yootheme/theme/platforms/wordpress/src/Wordpress/MenuWalker.php on line 115

Mik mik, Mikuláš!

Antonín Nenutil

Euforka je zpátky, a protože máme zítra 5. prosince, znamená to jen jediné – přichází Mikuláš a společně s ním také čert s andělem! Den, který se nese ve znamení čokoládových kalendářů (které nikdy nevydrží až do 24.), ovoce a již silné vánoční nálady, je po roce zase tady a řada dětí se opět může začít třást strachy. Ne že by byl Mikuláš nějaká strašidelná postava, ale nalijme si čistého vína, čertů jsme se v jisté etapě našich životů alespoň trochu báli všichni. V dnešním příspěvku si povíme něco o této legendární postavě, a jak už bývá zvykem, ukážeme vám, jak se tento den slaví v některých evropských zemích. Držte si klobouky, bude to opět jízda!

Tak jako při všem, i při oslavě tohoto dne platí přísloví: „Jiný kraj, jiný mrav.‘‘ Oslavy Mikuláše se v jednotlivých zemích liší a v naší krásné zemi je nám tento den dobře znám i s většinou jeho tradic (těm z vás, které více zajímají naše české tradice, můžeme vřele doporučit úžasného pana Táborského a jeho pořad Naše tradice).  A tak jsme tento příspěvek pojali trochu jinak a připravili si pro vás krátké shrnutí mikulášských zvyků v několika vybraných evropských zemích.

A pokud vám tento text nenavodí dostatečně silnou náladu a váš hlad po informacích ohledně vánočních tradic bude stále veliký, neváhejte omrknout naše starší příspěvky. Na našem webu jsme dříve psali o vánočních tradicích v Pobaltí nebo o tom, jak se slaví mimo Evropu 😉 Ale teď už pojďme na věc!

 

Kde se vzal ten Mikuláš!?

Na začátek ale nutno zodpovědět důležitou otázku: Kde se ten náš Mikuláš vůbec vzal? Jelikož razíme pravidlo, že v našich příspěvcích trocha historie nikdy nikoho nezabije, povězme si něco málo o této pozoruhodné postavě.

Mikuláš, jak ho známe dnes, vychází z postavy svatého Mikuláše (řecky Nikolaos). Narodil se kolem roku 280 n. l. ve městě Patara ležícím na území dnešního Turecka. Je patronem námořníků, rybářů, obchodníků, lékárníků, právníků, studentů, vězňů a především dětí. Mikuláš se jako velmi mladý stal sirotkem a zdědil po rodičích velký majetek, který postupně rozdal chudým; z toho pramení tradice obdarovávání. Odhaduje se, že se stal biskupem již ve velmi mladém věku. Za svého života proslul svou štědrostí, a to díky množství zázraků, které se udály na jeho přímluvu. Mikuláš je jedním z nejuctívanějších svatých, ačkoliv jím nikdy nebyl církví prohlášen.

Den jeho smrti se ve většině zemí slaví jako svátek svatého Mikuláše. Vzpomínáme na jeho štědrost a dobrotu. Říká se, že rozdávání sladkostí pochází z Nizozemska, odkud se rozšířilo do Severní Ameriky. Podle druhé verze pochází tento zvyk z Německa. Jako nejčastější atribut mívá Mikuláš tři zlaté koule na knize jako symbol legendy o třech dcerách, která vypraví o tom, jak zchudlý šlechtic poslal své tři dcery do veřejného domu, aby si vydělaly na věno. Mikuláš jim ale dal zlaťáky, aby se mohly živit jinak. Od té doby je Mikuláš patronem nejen dětí, ale i prostitutek (ne, neděláme si legraci).

Nyní se pojďme podívat do některých z ostatních zemí naší evropské domoviny. Vybrali jsme pro vás pár zajímavých tipů. Pokud na sobě ještě nemáte zimní kulich, právě teď je ideální čas ho nasadit!

 

Den svatého Mikuláše v Nizozemsku

V nizozemštině se Mikuláš jmenuje Sinterklaas. Již první sobotu po 11. listopadu přijíždí parníkem ze Španělska, kde žije po zbytek roku. Spolu s Černým Petrem, který představuje postavu čerta, přicházejí odměnit hodné děti a pokárat ty, které přes rok zlobily své rodiče. Vypráví se, že Černý Petr baví poslušné děti a ty, které se chovají opačně, si bere s sebou do postele.

Napříč nizozemskými městy se tento svátek slaví jinak.  Přestože se všude konají průvody, během nichž Sinterklaas města navštěvuje, přijíždí různými dopravními prostředky. Někdy přijede lodí, jindy na koni, nebo v kočáře, někdy dokonce helikoptérou. Navštěvuje nemocnice a školy, kde přispívá dětem. Obdarovaní na oplátku nechávají sobům misku s vodou, mrkví nebo senem, aby se znavená zvířata mohla občerstvit. V předvečer svátku se rodiny scházejí ke společné večeři. Na stole jsou také sušenky ve tvaru Mikuláše. Nizozemci si pochutnávají na marcipánových sladkostech a mandlových perníčcích. Po obdarovávání se Sinterklaas opět vrací z rotterdamského přístavu zpět do Španělska.

 

Mikuláš v Belgii

Stejně jako v Nizozemsku, i v Belgii doprovází Mikuláše pomocník Černý Petr a oba podle starých legend pocházejí ze Španělska. A děti věří, že tam žijí s trpaslíky. Mikuláš dorazí do Belgie 5. prosince na bílých koních, jezdí po střechách a posílá dárky dětem komínem. Postava pomocníka neznázorňuje zlou bytost ani není symbolem ďábla.

Belgické děti dostávají o tomto svátku větší a hodnotnější dárky, o Vánocích jsou obdarovány drobnostmi a sladkostmi. Některé rodiny nechávají u krbu vodu pro Mikulášovy koně, některé děti přemlouvají rodiče, aby Mikulášovi nechali džbán piva (jak jinak v Belgii!). Jinak přípravy na slavnostní den začínají na začátku listopadu. Belgie je známá jako země čokolády, a proto jsou obchody plné čokoládových figurek Mikulášů. Největší z nich jsou vysoké více než půl metru.

 

Mikuláš v Německu

Oslavy se v jednotlivých německých regionech liší. V Bavorsku doprovází Mikuláše strašlivý Krampus, čert s opravdu děsivým kukučem. V ostatních zemích ho doprovází sluha Ruprecht. Krampus i Ruprecht jsou synonymy pro ďábla, ale Ruprecht není tak strašidelný. Snaží se děti zastrašit, aby se v budoucnu vyvarovaly zlobení. Některé spolkové země jsou známé tím, že děti dávají do bot seno a mrkev pro mikulášské koně nebo soby. Tradiční je pojídání kynutého pečiva ve tvaru Mikuláše, což se podobá holandské tradici. Dalším typickým jídlem tohoto dne jsou pečená jablka s vanilkovým krémem plněná ořechy, rozinkami a cukrem nebo palačinky.

 

Mikuláš v Rakousku

Večer před svátkem svatého Mikuláše prochází ulicemi rakouských měst postava v biskupském kostýmu zvaná Mikuláš. Nechodí sám, ale doprovází ho skupina krampusů, strašidelných postav v dřevěných maskách, kožešinových kabátech a s řinčícími zvonci, vyzbrojených větvičkami a popelem, aby potrestali ty, kteří se dopustili zla.

V Rakousku je Krampus typickou postavou mikulášského období, stejně jako v Bavorsku. Rituál pochodu čertů, jak se průvodu říká, se do Rakouska rozšířil z alpských vesnic a v posledních desetiletích se stal velmi populárním. Navštěvují ho stovky návštěvníků z celého regionu. Na jiných místech však Mikuláš stále chodí od domu k domu a navštěvuje rodiny. Před rozdáním balíčků s dobrotami si děti vyslechne a řekne jim, aby se příští rok polepšily.

 

Mikuláš v Maďarsku

V Maďarsku navštěvuje Mikuláš 6. prosince večer děti po celé zemi. Místo punčoch nad krbem si děti dávají do okna boty a Mikuláš je plní podle toho, zda byly během roku hodné, nebo ne. Ve starších dobách byly poslušné děti odměňovány sladkostmi, sezónním ovocem a ořechy. V současné době dostávají víceméně sladkosti a čokoládu. V balíčku najdou mimo jiné čokoládu ve tvaru Mikuláše. Neposlušné děti dostávají prut, který se podobá malému koštěti z větviček, což symbolizuje, že budou potrestány. Samozřejmě nikdo není jen dobrý nebo jen zlý, takže děti obvykle najdou v botě jak dobroty, tak i klacky pod nohy. Mikuláš navštěvuje školky a školy (dokonce i univerzity). Děti si připravují písně a básně, které zpívají a recitují. Mikuláše doprovází postava Krampus, která má za úkol strašit zlobivé děti. Ty mají možnost sednout si Mikulášovi na koleno a promluvit si s ním o svém chování během roku.

 

Mikuláš v Bulharsku

V Bulharsku se neslaví Mikuláš, ale Nikulden a jedná se o jiný svátek. Nepřijde ani Mikuláš, ani anděl, ani čert. Tato tradice není v Bulharsku známá. Tento den se slaví jména Nikolas a Nikolaj, což jsou varianty jména Mikuláš. Během něj se jedí rybí pokrmy, nejčastěji kapr s nádivkou. Ta bývá připravena z hub, cibule, mrkve, rýže a koření. Jak je vidět, mnohé prvky mikulášských oslav jsou si dosti podobné, ale můžeme pozorovat i výrazné rozdíly. Tradice se sbližují v závislosti na zeměpisně blízkosti zemí.

 

Euforka přeje krásného Mikuláše!

V Bulharsku byla naše poslední zastávka. Jak se říká, všeho moc škodí a v nejlepším se má přestat. Na mikulášské zvyky v ostatních evropských zemích si posvítíme někdy příště, třeba rovnou za rok! Nyní nám však dovolte vám jménem Euforky popřát krásného Mikuláše, užijte si tento den, ať jste kdekoliv na světě, a hlavně – buďte hodní, ať vás zítra neodnese čert!

 

 

Grafika: Jakub Janega

Kontakty info@euforka.eu

Koordinátor projektu

Mgr. David Broul
student UP

Garantka projektu

doc. Mgr. Andrea Hanáčková, Ph.D.
prorektorka pro komunikaci a stud. záležitosti

Garantka projektu

Mgr. Vladimíra Sedláčková
komunikace a stud. záležitosti

Copywriting a sociální sítě

Kristina Němcová
studentka UK

Copywriting a sociální sítě

Barbora Petrovićová
studentka UHK

Copywriting a sociální sítě

Antonín Nenutil
student UP

Garant copywriting a soc. sítě

Mgr. Vojtěch Duda
vnější vztahy UP

Grafické práce

Jakub Janega
student UP