Knižní tipy, když už nevíš
Tým Euforky
Stojíte před knihovnou a nevíte? Máte přečteno všechno, co jste chtěli, a prostě už nevíte, kam sáhnout? V tom případě vám gratulujeme. A zároveň vám pomůžeme, protože my vždycky víme, kam sáhnout pro tu pravou letní četbu! Níže přinášíme knižní tipy euforkářek a euforkářů, které vám zajisté pomohou překlepat zbytek léta.
Ukrajinské 20. století: Zatajované dějiny (Volodymyr Vjatrovyč)
Antonín Nenutil
Je to již rok a půl, co začala brutální ruská invaze na Ukrajinu. Od té doby také logicky vzrostl zájem o studium dějin Ukrajiny a speciálně její etapy, kterou si země prošla v područí sovětského Ruska. Právě o tomto období je kniha od ukrajinského historika Volodymyra Vjatroviče, bývalého šéfa tajných archivů ukrajinské rozvědky SBU a později šéfa Ústavu národní paměti na Ukrajině, který tak díky unikátnímu přístupu k řadě tajných materiálů z dob sovětské nadvlády poskládal mozaiku, která umožňuje lépe pochopit ukrajinské dějiny a jejich zápas s ruskou mocí. Kniha je také místy vyprávěna jednostranně, což však nemusí být nutně problém – člověka to alespoň přiměje dál pátrat po skutečnostech v dalších zdrojích a také mu ukáže ryze ukrajinský úhel pohledu, který v českém prostředí není dostatečně známý.
Občan 865: Hon na Hitlerovy vojáky skrývající se v Americe (Debbie Cenziper)
Sára Helštýnová
O dění během druhé světové války se sice bavíme poměrně často, méně však už o osudech nacistů, kterým se po válce podařilo utéct do Ameriky, aby se vyhnuli odpovědnosti za své činy. Pokud vás zajímá, jak americký Úřad pro zvláštní vyšetřování (OSI) pátral po nacistických kolaborantech a konkrétní příběhy válečných zločinců Jakoba Reimera a Johna Demjanjuka, doporučuji k přečtení knihu Občan 865; jde o skutečně poutavé čtení. Kniha zároveň doplňuje ne tak známé informace o dění v koncentračních a vyhlazovacích táborech Treblinka a Trawniki, což může přinést něco nového i pro znalce tohoto tématu.
Mise Afghánistán: Český chirurg v zemi lovců draků (Tomáš Šebek)
Kateřina Thomke
Nekompromisní kniha českého chirurga Tomáše Šebka se světu představila v roce 2015 v době, kdy se tento lékař vrátil ze své druhé humanitární cesty z Afghánistánu, kam vyjel pod záštitou Lékařů bez hranic. Nepředstavujte si ale žádné přikrášlené pohádky. Jde o čistý, autentický deník lékaře, který vám přiblíží každodenní život obyvatel Afghánistánu nejenom v textové podobě, ale celkový dojem doplňují i autorovy kresby a fotografie. I když je kniha již nějaký rok na světě, stále v ní můžeme nalézat paralely pojící se s aktuální situací v Afghánistánu. I když válka v Afghánistánu trvající od roku 2001 byla oficiálně ukončena stažením amerických vojáků ze země v roce 2021, podmínky pro život tamních obyvatel se nijak nezlepšily, ba právě naopak. Totalitní talibánská vláda upevňuje svou diktaturu a prozatím nijak nepolevuje. Koupí této knihy alespoň můžete podpořit organizaci Lékařů bez hranic, jež vykonává nepopsatelně záslužnou, a hlavně potřebnou práci v oblastech, kde lidé jako my nežijí v tak blahobytných podmínkách, v jakých my máme možnost žít.
Vděčnost za to, že se každý den nemusíme bát o svůj život – to je jen jeden ze závěrů, které vám z četby této knihy samy vyplynou.
Matka diplomatka (Dana Huňátová)
Julie Robová
Je libo se podívat do zákulisí diplomatického jednání? Česká diplomatka Dana Huňátová umožňuje nahlédnout, jak se budovala česká diplomacie od 90. let až po rok 2014. Finsko, Egypt, Malajsie a USA – čtyři naprosto rozdílné kultury s různými diplomatickými zvyklostmi pro Česko naprosto cizí. Kniha má spoustu obohacujících rovin, ze kterých ji můžeme číst. Kromě čistě diplomatické roviny, kde budoucí diplomatičtí pracovníci mohou získat náhled, jak realita diplomacie vypadá, ji lze číst i jako cestovatelský deník nebo zamyšlení nad tím, čím nás mohou různé kultury obohatit. Mnohé zážitky, jež autorka popisuje, jsou nadčasové, jako například v sepětí s problematickými vztahy mezi Egyptem a Izraelem v otázce palestinských oblastí a českým angažmá v řešení situace. Poutavé je rovněž vyprávění o finské zimě, Finech, jejich špičkovém školství a zájmu o naši kinematografii. V knize se dočtete i o postupech diplomatického vyjednávání a že se diplomatické vztahy budují ne za mahagonovým stolem, ale nad sklenkou dobrého šampaňského během večerní recepce. Jedinečná je kniha i v tom, že o diplomacii jako silně mužském oboru čtete z pohledu ženy diplomatky.
Novinářem v Číně (Tomáš Etzler)
Adéla Gajdošíková
Komunistický režim v Číně očima rodáka z Ostravy. Tomáš Etzler, český novinář, v této knize popisuje svou několikaletou cestu Čínou. Začal zde pracovat zejména jako stálý zpravodaj České televize a poté pokračoval na volné noze. Setkáme se s jeho osobními svědectvími, za která byl mnohdy zadržen čínskou policií ve snaze skrýt některé události před zahraničním reportérem. Jedná se o pohled na dnešní Čínu „zespoda”, od obyčejných venkovanů, kteří touží jen a pouze po spravedlnosti, která jim ale není a asi ještě po nějakou dobu nebude dopřána. V knize je zmíněno hned několik palčivých témat, která jsou popsána velmi čtivým a lidským jazykem. Mimochodem, část Etzlerovy pouti čínským venkovem byla také zaznamenána v dokumentárním filmu Nebe, kde je na komunistický režim v Číně nahlíženo skrze sirotčinec v jedné severočínské vísce. Jedná se o velmi silný, citlivý snímek z rukou tohoto českého novináře.
Mráz přichází z Kremlu (Zdeněk Mlynář)
David Broul
A konečně je taky potřeba si připomenout 55 let staré události okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy pod taktovkou Brežněvovy moskevské kliky. Ze záplavy knih jsem pro vás vybral dobové svědectví Mráz přichází z Kremlu, kterou coby osobní reflexi sepsal přímý účastník politických událostí roku 1968 reformní komunista Zdeněk Mlynář. Knihu Mlynář sepsal po podpisu Charty 77 na přelomu let 1977-78, v Československu mohla přirozeně vyjít hromadným nákladem až počátkem roku 1990. Dalšího vydání se dočkala k padesátému výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy na československém území roku 2018, což jenom svědčí o jejím poměrně objektivním náhledu na tehdejší tragickou situaci. I tak je třeba brát svědectví s mírnou dávkou rezervy: Mlynář nikdy neodmítl reálný socialismus jako zločinnou ideologii, naopak po celý život usiloval o praktické naplnění reformovaného komunismu dle původních idejí Marxe či v novém náhledu frankfurtské školy. Nicméně i přes obhajobu své osoby a ideologie lze Mlynářovo dílo číst jako silnou výpověď o hodinách a dnech, které následovaly po srpnové okupaci.
Grafika: Jakub Janega
