Warning: Declaration of YOOtheme\Theme\Wordpress\MenuWalker::walk($elements, $max_depth) should be compatible with Walker::walk($elements, $max_depth, ...$args) in /web/htdocs4/euforkaeu/home/www/wp-content/themes/euforka/vendor/yootheme/theme/platforms/wordpress/src/Wordpress/MenuWalker.php on line 115

Když Pingo střídá Daisy

Antonín Nenutil, Kristina Němcová

Euforka se vrací a v dnešním článku se přemístíme severněji, konkrétně do Dánska, kde se budeme věnovat královské rodině. Tamější obyvatelé totiž dostali velké silvestrovské překvapení, když jim jejich milovaná Daisy, jak se v zemi familiárně přezdívá královně Margrethe II., oznámila svoji abdikaci ve prospěch syna Frederika (tomu se zas říká Pingo; upřesníme). A jelikož se blíží Pingova korunovace, nemohli jsme si tuto událost v Euforce nechat ujít. Držte si klobouky, jako tradičně nás čeká pořádná jízda!

Proslovy královny Margrethe II. jsou obecně tradiční součástí dánských oslav příchodu nového roku. Dánové, bez ohledu na věk, pravidelně v šest večer usedají k televizním obrazovkám. aby si poslechli poselství hlavy státu. S tím je spojená i další tradice – sázení se s přáteli o to, co (ne)řekne. Ačkoliv tipy bývají divoké, moc Dánů nejspíše neuhádlo, co se jim milovaná královna 31. prosince 2023 chystala oznámit…

 

Silvestrovské překvápko na dánský způsob

Operace, kterou jsem letos prodělala, mě donutila se zamyslet nad budoucností a otázkou, kdy přenechat zodpovědnost nové generaci. Rozhodla jsem se, že teď je ten správný čas. Přenechám trůn svému synovi, korunnímu princi Frederikovi,“ oznámila dánská královna Margrethe II. svou abdikaci v hojně sledovaném silvestrovském proslovu, a přichystala tak dánským divákům u televize pořádný šok.

Královna ve svém projevu připomněla, že je na trůnu už skoro 52 let. Mluvila o svém stáří i o tom, jak si postupující čas neustále vybírá svou daň na poslední evropské panovnici, která loni v únoru podstoupila operaci zad. K abdikaci má formálně dojít 14. ledna, tedy na den přesně 52 let poté, co královna zahájila svůj panovnický mandát.

Ale na rozdíl od Velké Británie, kde se tradičně koná velkolepý obřad, nebude v Dánsku následovat žádná korunovační ceremonie. Palác v daný den jen oznámí nástup 55letého prince Frederika na trůn. Královna Margrethe je v Dánsku populární postavou, hodně Dánů předpokládalo, že setrvá na trůnu až do své smrti. O to víc je celá tato situace překvapivá.

 

Královna, která neměla vládnout

Narození Margrethe v dubnu 1940 přišlo s poněkud tichým oznámením. Její rodiče – Frederik, nejstarší syn dánského krále Christiana X., a Ingrid, jediná dcera švédského korunního prince – byli od invaze sil Adolfa Hitlera v domácím vězení v paláci Amalienborg a malé princezně nebylo souzeno vládnout své zemi.

Podle pravidel nástupnictví stanovených v roce 1853 měli nárok na dědictví trůnu pouze mužští potomci; mělo se tak za to, že koruna připadne jejímu strýci. Dětství po boku dvou mladších sester Benedikte a Anne-Marie strávila Margrethe hraním, kreslením a prozkoumáváním areálu královských paláců, kde nejstarší princezna malovala nástěnné malby. Ale Frederikův vzestup po druhé světové válce signalizoval posun v královském rodu Glücksburgů. Otec tří dcer zahájil komplikovaný proces adaptace dánské ústavy, aby umožnil vládu svým potomkům – změna, která by vyžadovala souhlas dvou po sobě jdoucích parlamentů a dánské veřejnosti. V roce 1953 Dánové v referendu odhlasovali, aby se Margrethe stala dědičkou a budoucí královnou.

Trvalo téměř dvě desetiletí, než se tato nevyhnutelnost stala skutečností, ale Margrethe veřejně připomněla, jak se její osud toho dne změnil. Dospívající princezna byla oddanou studentkou a strávila rok na internátní škole v Anglii, než dokončila střední školu s příkladnými známkami a citem pro jazyky, který ji provází po celý její život. Později mluvila o tom, že studovat v Anglii, kde měla klid a soukromí, pro ni bylo darem a luxusem, který si například členové britské královské rodiny nemohou dovolit.

 

Nekonvenční panovnice

Když v roce 1972 po smrti svého otce Frederika IX. nastoupila na trůn, stala se první panovnicí v Dánsku od Margrethe I., vládkyně skandinávských království v letech 1376–1412.  V roce 1967 se provdala za francouzského diplomata Henriho de Laborde de Monpezat, se kterým má dva syny: Frederika a Joachima.

Královna „Daisy‘‘ byla v mnoha směrech nekonvenční. Kromě své státnické funkce se věnovala a stále věnuje řadě aktivit. Je totiž například scénografkou, kostýmní výtvarnicí či kritikou uznávanou ilustrátorkou dánských vydání Tolkienových knih. Kromě toho se také během svého panování snažila jít s dobou a reformovat monarchii jako instituci. Věnovala se také řadě témat, jako byl boj s klimatickou změnou či imigrace. Vedla rovněž debatu o omezení monarchie a elitářství, které je s touto institucí odnepaměti spojené.

Margrethe II. je momentálně jedinou vládnoucí královnou a letos v červenci jí připadl i titul nejdéle vládnoucí osoby v celé historii dánské monarchie. Nyní ji však jistě čeká zasloužený důchod, ve kterém se s chutí bude věnovat oblíbeným aktivitám, jako je studium jazyků, čtení nebo procházky po Kodani. Jistě se na svůj odpočinek už těší. Když v roce 2012 slavila 40 let na dánském trůnu, nechala se v rozhovoru slyšet, že panování je doživotním trestem.

 

Nový král Pingo

No a teď princ Frederik, nejstarší syn oblíbené dánské královny, který rovněž neunikl své přezdívce, protože mu Dánové říkají Pingo. Je následníkem trůnu a již před několika lety začal postupně přebírat část oficiálních aktivit a připravovat se na roli formální hlavy státu. Narodil se 24. června 1968 v Kodani a studoval jazyky na střední škole tamtéž.

Po dovršení 18 let usedl Frederik ve státní radě, což je poradní orgán dánského panovníka. Od této chvíle měl pravomoc převzít povinnosti panovníka, kdykoliv byla jeho matka Margrethe II. v zahraničí. Posléze vystudoval politické vědy na univerzitě v Aarhusu, toto magisterské studium zahrnovalo i rok na proslulém americkém Harvardu. Po studiích se dal k dánskému námořnictvu, tuto službu sám pokládá za nejkrásnější období svého života. A právě u námořnictva získal svou vtipnou přezdívku, když proslul jako tzv. „Žabí muž Pingo“. V roce 2000 rovněž absolvoval výcvik na letecké škole a stal se kapitánem letectva. O deset let později se stal plukovníkem a v roce 2015 generálmajorem dánského letectva.

Frederik je sportovně založený, má za sebou několik obdivuhodných výkonů. V srpnu 2013 se účastnil triatlonu Ironman v Kodani, který zahrnoval plavání, běh a jízdu na kole, a stal se tak historicky prvním členem královské rodiny na světě, který dokončil tento závod. A co víc, Frederik dává svými činy najevo, že má v plánu držet kurz nastavený jeho matkou a jít jako nový král s dobou. Korunní princ se totiž už dlouhou dobu věnuje problematice udržitelné energie a boji s klimatickou změnou.

 

Doufáme tedy, že bude Pingo stejně dobrým panovníkem jako jeho matka a přejeme mu v tom mnoho zdaru!

 

 

Grafika: Jakub Janega

Kontakty info@euforka.eu

Koordinátor projektu

Mgr. David Broul
student UP

Garantka projektu

doc. Mgr. Andrea Hanáčková, Ph.D.
prorektorka pro komunikaci a stud. záležitosti

Garantka projektu

Mgr. Vladimíra Sedláčková
komunikace a stud. záležitosti

Copywriting a sociální sítě

Kristina Němcová
studentka UK

Copywriting a sociální sítě

Barbora Petrovićová
studentka UHK

Copywriting a sociální sítě

Antonín Nenutil
student UP

Garant copywriting a soc. sítě

Mgr. Vojtěch Duda
vnější vztahy UP

Grafické práce

Jakub Janega
student UP