Když Brusel roztančí flamenco

Antonín Nenutil

Štafeta evropského předsednictví se po šesti měsících opět dala do pohybu a tentokrát zamířila ze suverénního Švédska do malebného Španělska – země flamenca, siesty a tapas, na kterou se v dnešním článku společně blíže podíváme. Držte si klobouky, bude to jízda! 

Španělé již dvanáctým dnem pevně drží otěže předsednictví v Radě Evropské unie jako první z nové předsednické trojice, složené ještě z Belgičanů a Maďarů. Španělsko si pro svou činnost v rámci předsednictví stanovilo čtyři priority: reindustrializaci EU, pokrok v oblasti ekologické transformace, prosazování větší sociální a ekonomické spravedlnosti a na závěr také posílení evropské jednoty. Nyní, když je celý proces teprve na svém počátku, je ještě nemožné cokoliv hodnotit. Tudíž se podíváme na tuto krásnou zemi trochu z jiného úhlu pohledu.

Stručné dějiny někdejšího impéria

Dnešní Španělsko bylo v minulosti obýváno celou řadou národů. Na jeho území žili v průběhu lidských dějin Keltové, Iberové (odtud také název Iberský poloostrov), Féničané, Kartaginci či Maurové. Na zemi také zanechala svůj velký otisk epocha Římanů, kteří region pojmenovali Hispánie. Po jejich pádu v období kolem pátého století našeho letopočtu se stal region domovem Vandalů a později také Vizigótů. Zlom nastal roku 711, kdy na poloostrov započala muslimská expanze, jež vyústila ve vznik chalífátu.

Od roku 722 se pak datuje boj o znovudobytí Pyrenejského poloostrova, zvaný vznešeně jako reconquista. Toto úsilí bylo dotáhnuto do vítězného konce až roku 1479, kdy došlo ke slavnému sňatku Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského, čímž se spojily dvě nejsilnější křesťanské koruny země v jednu. Sjednocení Španělska pak nastartovalo zcela novou epochu, ve které se tato překrásná země bleskově zařadila mezi evropské velmoci a nedlouho na to vytvořila velkolepé impérium, jež existovalo ještě po další staletí. Španělská historie je až příliš bohatá na to, aby mohla být shrnuta do pár odstavců. Proto si ji schováme jako námět pro naši další historickou tour někdy příště.

Země vynikající kuchyně, tance a fotbalu

Čím se může někdejší Hispánie tedy skutečně chlubit, to je gastronomie. Španělská kuchyně patří mezi světovou špičku; každý z nás už přece někdy slyšel názvy pokrmů jako například paella nebo gazpacho. Ti šťastnější z vás, kteří měli šanci ochutnat, ví, o jaké fantazii tady píšeme. Kromě toho je země proslulá také díky tapas – malým jednohubkám, které se podávají jako předkrm, nebo společně s nápoji (obvykle sangriou). Tato tradice umožňuje okusit různé chutě a speciality, jako jsou plátky španělského sýru, olivy, jamón (sušená španělská šunka) nebo tortilla (bramborový omeletový koláč).

A co je lepšího, než si u jídla vychutnat nefalšovanou kulturní zábavu, jakou je například tanec? Ze Španělska totiž pochází slavné flamenco. Tato vášnivá formace tance, hudby a zpěvu pochází z Andalusie a je jedním ze symbolů španělské kultury. Flamenco je známé svými emocionálními výrazy, virtuózní hrou na kytaru, klapotem kastanět a živelnými tanečními kroky. V zemi ale narazíte i na méně známé tradiční tance, jako třeba kolektivní sardanu, a nesmíme zapomenout ani na ikonický tanec toreadorů paso doble.

A jestliže dáváte přednost spíše sportu, zbystřete: Španělsko je totiž fotbalovou velmocí! Kromě skutečnosti, že v zemi mají svůj domov slavné týmy jako FC Barcelona nebo Real Madrid, je nutno vyzdvihnout také úspěchy španělské reprezentace, která na světových pohárech tradičně předvádí své fotbalové umění. Jména jako Lionel Messi, Cristiano Ronaldo, Zinedine Zidane nebo Luka Modrić jsou pojmy!

Památek jako máku

Jak jsme již naznačili v úvodu, Španělsko je zemí, která si na chudý historický odkaz rozhodně stěžovat nemůže; španělské dějiny jsou nejen ohromné, ale také dodnes živé, a to zejména v podobě celé řady pamětihodností, které jsou cílem pro mnohé zahraniční turisty. V zemi se tak můžeme kochat například úchvatnou barcelonskou katedrálou Sagrada Familia, palácem Alhambra v Granadě nebo královským zámkem Palacio Real de Madrid. Další tipy k návštěvě pak naleznete pod odkazem výše nebo například zde.

Politická třešinka na závěr 

Španělsko, bohatá a překrásná země v jednom, se nyní na půl roku ocitá u evropského kormidla. Avšak už na samém začátku svého předsednictví se objevily první potíže: levicový premiér Pedro Sánchez vyhlásil na 23. července předčasné volby, které s největší pravděpodobností vyhraje opoziční pravicový blok. Nastupujícímu španělskému předsednictví v Radě EU přitom zbývají na stole ty nejkontroverznější a nejsložitější návrhy evropské legislativy, k jejichž úspěšnému dojednání bude potřeba i silný politický leadership.

Čas ukáže, nakolik se španělské předsednictví povede a bude přínosné pro celé společenství. Španělé vykazovali značnou připravenost převzít předsednické otěže už v průběhu minulého roku a k úkolu přistupovali značně proaktivně. Nám nyní nezbývá nic jiného, než popřát hodně štěstí a pevné nervy do nadcházejícího půlroku.

Grafika: Jakub Janega