Juice z vesmíru

Anička Fliegerová

Často slýcháme o tom, jak NASA prozkoumává Mars anebo že SpaceX přistál na plošině uprostřed Atlantského oceánu. Ale jen málokdy slyšíte o ESA, tedy European Space Agency. Ano, my Evropané a Evropanky se můžeme pochlubit organizací, která prozkoumává všeobklopující, neznámý a mnohdy i trochu děsivý vesmír. A na co se ESA chystá právě teď?

Nejprve se samozřejmě musíme podívat na to, co ESA přesně je, které země jsou jejími členy a co má v plánu prozkoumat. A začneme hned na začátku, tedy 30. května 1975, kdy byla Evropská vesmírná agentura založena.

Máme ESA v rukávu

A co náhlou potřebu naší vlastní agentury posílilo? Samozřejmě to byl “vesmírný závod” mezi USA a tehdejším SSSR. A přestože první člověk byl ve vesmíru již v roce 1961 a jiný – ale opět první – člověk poskakoval po Měsíci roku 1969, hlavním důvodem pro založení ESA byla již druhá světová válka. Nebo lépe řečeno druhou světovou válkou způsobený odliv vědců do USA a následný strach z toho, že Americe nebudeme stačit. Období, kterému říkáme “Sputnik shock”.

Všechno mají na svědomí dva významní evropští vědci: Edoardo Amaldi z Itálie a Pierre Auger z Francie, oba fyzici, v roce 1958 svolali rokování o tom, co s námi (Evropou) a pokroky na poli vědy bude dál. Samozřejmě nejednali sami. Společně s dalšími osmi vědci zastupujícími jiné evropské země se dohodli – i když trochu neshodli – na vzniku nakonec dvou evropských agentur pro kosmický výzkum: ELDO pro západní státy a ERSO pro východní státy. Ale už vás nebudeme dál nudit historií. Tyto dvě agentury nakonec spojily síly a v roce 1975 vznikla ESA.

Tak koho tu máme…

V současnosti jsou plnohodnotnými členy výhradně státy Evropy. Konkrétně Rakousko, Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a konečně naše zaběhnutá ovečka, Spojené království.

Ale tím seznam nekončí, protože členy/nečleny jsou i Lotyšsko, Litva, Slovensko, Slovinsko a mimo Evropu i Kanada. Tyto země se plně účastní programů ESA jako například ESA Education Office, ale nejsou plnohodnotnými členy. Celé členství/nečlenství se odvíjí od dohod, které byly s ESA uzavřeny. A rozhodně nemůžeme zapomenout na Maltu, která má také své dohody s ESA a spolupodílí se na programech STEM (věda, technika, inženýrství, matematika) a ESA programu pro vzdělávání ESA’s Academy.

Všeho všudy má ESA 28 států, které se podílejí na celém tom vesmírném úsilí.

Děkuji, radši JUICE z Jupiteru

A konečně k hlavní zprávě dne! Respektive hlavní zprávě ESA z minulého týdne: Ve čtvrtek 9. února přistálo na letišti ve Cayenne ve Francouzské Guyaně opravdu velké letadlo. A ano, Francouzská Guyana je v Jižní či Latinské Americe, ale jedná se o francouzský zámořský department, takže jsme technicky vzato stále v Evropě (kdyžtak mrkněte na náš starší článek). Konec intermezza, jde se dál.

Letadlo, které tam přistálo, bylo letadlem ukrajinským a transportovalo meziplanetární sondu, jež nebyla zrovna z nejlevnějších. Sonda nese jméno DŽUS, pardon JUICE, což je akronym ze slov Jupiter Icy Moon Explorer, stála něco přes pět miliard eur (přepočteno na naše 120 miliard korun) a již v dubnu se z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně vypraví na cestu k největší planetě sluneční soustavy Jupiteru.

Juice do vesmíru vynese raketa s něžným dámským jménem Ariane 5. Zatím se předpokládá, že ke startu dojde okolo poloviny dubna, a to díky příznivosti povětrnostních podmínek, a především kvůli poloze naší planety vůči Jupiteru.

Co na Jupiteru?

ESA prosí o trpělivost, protože Juice poletí k Jupiteru krásných osm let. Naloženo má mnoho vědeckých přístrojů a na programu, který dal vzniknout naší Juice a celé té cestě do hlubin vesmíru, se podílela i Akademie věd ČR. Kolem Jupiteru si bude sonda poletovat alespoň čtyři roky, během nichž bude schraňovat cenná vědecká data a posílat je zpět na Zem. Zvláštnostmi, kterými snad nadchneme vesmírné nadšence, jsou průlety kolem měsíců Europa, Callisto a Ganymedes, kde se sonda snad i na chvilku zdrží, pošle poslední data a usne tam na věky.

Ale pryč s ponurostí! Tyto tři zmíněné vesmírné objekty jsou měsíce, protože obíhají kolem Jupiteru. Kdyby je tehdy nezachytilo o něco silnější magnetické pole Jupiteru, dost pravděpodobně mohli sami být planetami. Minimálně velikost na to mají; třeba největší z měsíců Ganymedes má poloměr 2 634 km, což je jen 2,5 méně, než má naše Země. Vědci například očekávají, že na nich naleznou vodu! Sice schovanou pod ledem, ale mají jí být oceány a oceány. A voda přece jen znamená život…

Vesmír je fascinující prostor, který nás nikdy nepřestane lákat. My tak přejeme Juicy šťastnou cestu vakuem a těšíme se, co nám přinese za novinky.

Grafika: Jakub Janega