EU sankce proti RF: 3:0

Barbora Petrovićová

Zřejmě nenajdeme nikoho, komu by uniklo současné dění na Ukrajině. A ve středu zásadních rozhodnutí o vztahu k Ukrajině, a především pak k Rusku stojí Evropská unie. Od orgánů EU se očekávala určitá reakce; přeci jenom se Ukrajina také nachází v Evropě. A evropští lídři přišli se sérií bezprecedentních sankcí vůči Rusku. Mnohé z nás až překvapila jednoznačnost, důslednost a přísnost kroků, které EU zvolila. A sankcí přibývá, den ode dne přicházejí nová rozhodnutí a málokdo už se v nich orientuje. Proto jsme se rozhodli přiblížit Vám sankce EU v našem krátkém přehledu.

Na začátku je zapotřebí upozornit, že sankce EU vůči Ruské federaci nejsou novinkou a o opatřeních jste určitě slyšeli už kolem roku 2014 ve spojitosti s anexí Krymu. Nejednalo se o nějakou zásadně přísnou izolaci Ruska a některá opatření měla paradoxně přestat platit právě letos v červenci. Unie již dříve omezila obchod se zbraněmi, Rusko nemělo mít přístup k některým „citlivým“ technologiím určeným k těžbě ropy atd. Speciální sankce se například týkají pouze zmíněného Krymu, a především omezují obchodní dovoz a vývoz.

Podobnou cestu zvolila EU i ve spojení s ukrajinskými oblastmi Doněcka a Luhanska, a to v době po uznání jejich nezávislosti Ruskou federací: jako v případě Krymu padlo i zde embargo na dovoz a vývoz. K tomu unijní lídři přidali i zákaz poskytování turistických služeb – ne že by se od roku 2014 jednalo o nějakou ideální, bezpečnou dovolenkovou destinaci.

Ale teď už vážně

První významná reakce EU proti ruské válečné invazi na Ukrajinu nebyla zcela ekonomického charakteru. Jednotlivé členské státy EU – a mezi prvními Česká republika – postupně začaly uzavírat vzdušný prostor pro ruské letecké dopravce coby symbolický akt odporu. Nakonec došlo ke kolektivnímu rozhodnutí EU o uzavření celého prostoru nad členskými zeměmi. Samozřejmě že to bude mít i ekonomický dopad právě na ruskou ekonomiku, ale primárně šlo o princip, že si Rus do Evropy jen tak vlastním letadlem nezaletí.

A co Vám už vůbec nemohlo uniknout je vyloučení Ruské federace ze SWIFTu. Všude samý SWIFT, ale co to vlastně vůbec je? Prakticky se jedná o bankovní telekomunikační složku, bez které si neobjednáte nový nábytek z Amazonu nebo IKEY a jako stát nemůžete obchodovat se zahraničními subjekty. Prostě nemáte, jak poslat peníze do banky. V tomto případě ale stojí za upozornění, že nebyly vyřazeny veškeré ruské banky, což je ale nadále otevřeno dalšímu zpřísnění sankcí.

Kdo však byl odpojen od zahraničního platebního styku, to je banka ze všech nejvýznamnější: ruská centrální banka, které byla zmražena zahraniční aktiva. Co víc, s ruskou centrální bankou nesmí evropské banky vůbec spolupracovat. A není žádným překvapením, že na ruskou centrální banku jsou navázány i další, které odpojení zasáhne také. Příkladem je u nás dobře známá Sberbank, u níž nedošlo k odpojení, ale výběry peněz váznou, jsou zavírány její pobočky a internetové bankovnictví je prakticky v prachu. Vlastně podobný scénář už teď vidíme na území samotného Ruska.

Proti skutečným viníkům

Co si budeme, ekonomické sankce zasáhnou především tamní běžné obyvatelstvo. Ale i na to Evropská unie myslela a určité sankce namířila přímo proti vybraným oligarchům. Osobně nebudou moci obchodovat se zahraničím a co více, západní lídři nechali bezprostředně po invazi zmrazit majetek samotnému Putinovi a ruskému ministru zahraničí Lavrovovi. Nejsou v tom sami dva, na blacklistu dlí také majitelé ropných polí, vládní členové, vysoko postavení vojenští zástupci a majetní zastánci propagandy. Prakticky všichni, kteří jinak mohou přispívat do ruské ekonomiky.

Významnou roli v Putinově válce na Ukrajině, a to nejen doma, ale i za hranicemi RF, hrají rovněž prokremelská propaganda a média. Takovou další “sankcí” se stalo blokování dezinformačních webů úzce spjatých s Kremlem a ruskými médii. Nestalo se tak po kolektivním rozhodnutí, ale přistoupilo k tomu hned několik členských zemí. V nejbližší době si ani u nás nepřečtete novinky na Sputniku. Euforka jakožto soustavný vyvraceč dezinformací kvituje s povděkem.

Nově se nabízí i otázka Běloruska v konfliktu, které se na stranu RF přidalo i vojenskými silami. Ale ani Lukašenkův režim se neskryl před Evropskou unií a může v nejbližší době čekat specifické sankce, zřejmě vcelku podobné těm proti RF.

A za takovou pikantní sankci/nesankci proti Rusku bychom mohli považovat i velmi pravděpodobné členství Ukrajiny v EU. Jindy dlouhý a složitý proces bude pravděpodobně urychlen a Ukrajina se možná velmi brzy stane 28. členskou zemí.

Ve výsledku můžeme zhodnotit, že sankcí opravdu není málo a o jejich přísnosti nelze pochybovat. Tentokrát neunikl pozornosti EU opravdu nikdo. Některé symbolické sankce se vcelku rychle staly pro ruskou ekonomiku těmi nejzásadnějšími, a že jsou účinné můžeme vidět už nyní. Podívejme se třeba na hodnotu rublu, jehož hodnota klesla o 30 %! A víte, jaký je jeho kurz vůči koruně? Pouze 0,20 Kč. Zkrátka i ekonomické sankce mají smysl.

Grafika: Jakub Janega