Bude sa nad Tatrami blýskat?

Adéla Gajdošíková

Předčasné parlamentní volby na Slovensku, které s napětím očekáváme i v Česku, se uskuteční již zítra, v sobotu 30. září 2023. Skončí tímto dlouhá slovenská vládní krize, nebo můžeme očekávat její pokračování a v horším případě i zintezivnění? Pojďme si vše rozebrat v tomto článku.

Na začátek je dobré si říct, že Slovensko má na rozdíl od nás jednokomorový parlament. Je to takzvaná Národní rada Slovenské republiky tvořená 150 poslanci. Slovenským poslancům tak výrazně schází pomyslný kontrolní protipól v horní komoře.  Zajímavé také je, že celá země tvoří pouze jediný obvod.

Historický exkurz: Tři roky chaosu

Řádné volby by měly za normálních okolností proběhnout na začátku roku 2024. Proč se tedy konají tyto předčasné? Uděláme si malý exkurz do blízké minulosti. Poslední slovenské parlamentní volby se konaly v únoru 2020. Zvítězilo hnutí Obyčajní Ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) a premiérem se stal Igor Matovič. V dubnu 2021 ale podal demisi kvůli politické krizi způsobené nákupem vakcín Sputnik V (a celkově chaotickému vedení, výrazně způsobenému jeho osobou), a pokračováním ve vedení vlády byl prezidentkou Čaputovou pověřen tehdejší ministr financí, Eduard Heger.

V prosinci roku 2022 vyvrcholila vládní krize a vládě byla vyslovena nedůvěra. Prezidentka Zuzana Čaputová vládu oficiálně odvolala, ale Eduard Heger zůstal v jejím vedení, aby se předešlo vzniku úřednické vlády. Tomu se Slovensko ale stejně nevyhnulo, když v květnu 2023 z vlády odešli další ministři, a tak byla jmenována úřednická vláda v čele s viceguvernérem Národní banky Slovenska Ľudovítem Ódorem. Ještě se v tom vyznáte? Nebojte, bude hůř. Aby se do čela parlamentu dostala zpět regulérní vláda a vystřídala tak vládu úřednickou, byly vypsány předčasné volby.

Favorité voleb

V těchto volbách můžeme vidět tři favority. První je strana bývalého dlouholetého premiéra Roberta Fica SMER – Sociálna demokracia; ta byla spoustu let nejsilnější politickou stranou na Slovensku. Zásadní bod zlomu pro ni znamenala kauza týkající se vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Vedlo to k demisi Roberta Fica z postu premiéra a k velké ztrátě podpory. Dnes se ale opět hřeje na výsluní popularity, protože mnohým Slovákům Fico připadá jako alespoň menší zlo.

Kam tuto stranu zařadit na politickém spektru? To není úplně tak jasné. Podle některých politologů má tato strana radikálně pravicovou až extremistickou rétoriku, ale bývá také často označována za levicovou. Fico se několikrát vyslovil proti sankcím proti Rusku a dovozu zbraní na Ukrajinu; za jeho vlády prý Slovensko nepošle Ukrajině už ani jediný náboj, nechal se slyšet Fico. Členové SMERU – SD pohlížejí pozitivně na názory maďarského premiéra Viktora Orbána a silně kritizují prezidentku Zuzanu Čaputovou za údajné překračování pravomocí.

Druhou výraznou stranou je HLAS – Sociálna demokracia založená opět bývalým premiérem Peterem Pellegrinim. Jedná se o první volby této strany, vznikla v roce 2020 po odchodu Pellegriniho ze Smeru. Hlasovci se označují za sociálnědemokratickou stranu, v některých otázkách působí jako pokračovatelé původního směřování Smeru, ale obecně jsou vnímáni jako umírněnější než Smer; například v otázce ruské invaze na Ukrajinu se od Smeru úplně odlišují.

Třetí favorit, Progresívne Slovensko, je levicově liberální hnutí, na jejímž založení se podílela i aktuální prezidentka Slovenska. Kandidátem na premiéra je současný slovenský europoslanec Michal Šimečka a velkou podporu má zejména v Bratislavě a dalších velkých městech. Straníci PS se považují za proevropskou stranu, podporují LGBT+ komunitu, usilují o odstranění korupce a zefektivnění fungování státu. V posledních volbách se do Národní rady nedostali jen těsně.

Ještě stojí za zmínku strana Obyčajní Ľudia a nezávislé osobnosti v čele s Igorem Matovičem, který se bude ve volební koalici s marginálními stranami Kresťanskou únií a Za ľudí znovu pokoušet o volební úspěch. Strana lehce změnila svou strategii i členskou základnu, odchod oznámil například (opět bývalý premiér) Eduard Heger. Tato strana bývá často označována za populistickou stranu a v současné koalici bude mít co dělat, aby překročila sedmiprocentní volební práh. Uvidí se proto, jestli nejvýraznější moment letošní kampaně, tedy notoricky známá bitka mezi Matovičem a bývalým ministrem vnitra za Smer Robertem Kaliňákem, přinese OĽaNu tolik potřebné hlasy.

Jak to vypadá podle posledních průzkumů

Dle posledních volebních průzkumů vede strana SMER-SD, za ní následuje strana Progresívne Slovensko a na třetím místě HLAS-SD. Tyto tři strany jsou taky jediné, které mají de facto jistou účast v novém parlamentu. Pětiprocentní hranice potřebná pro vstup strany do parlamentu bude zásadní pro kandidáta na premiéra Roberta Fica, protože pokud by se do parlamentu dostalo už jen hnutí Republika a Slovenská národní strana, tak by to Ficovi výrazně ulehčilo pozici při skládání kabinetu. Pokud by hranici překročily i další strany (a zde právě je pomyslným jazýčkem na vahách koalice v čele s OĽaNO), zvýšil by se koaliční potenciál Progresívneho Slovenska.

Zajímavá je taktika Igora Matoviče, jak na svou stranu přilákat nerozhodné voliče, který si klade jako podmínku vstupu do případné koalice souhlas ostatních partnerů s jeho návrhem na vyplacení 500eurové odměny každému, kdo se voleb zúčastní. O nejbizarnější předvolební kampaň se postarala strana Princip Mikuláše Varehy. Tento kandidát na premiéra slíbil „služební krávu“ každému občanovi Slovenské republiky, který bude mít zájem ji chovat. Stát by se měl taky postarat o krmivo a veterinární péči.

Velký volební den čeká Slovensko již zítra a až třicet procent Slováků stále neví, koho budou ve volbách volit. Jedná se o několik set tisíc hlasů, které při finálním sečtení mohou udělat velké změny, jelikož rozdíly mezi stranami nejsou velké. My v Euforce jsme velmi zvědaví, jak to celé dopadne. A co vy? Budete to sledovat?

Grafika: Jakub Janega