Alpský dýchánek světových elit

Adéla Gajdošíková, Antonín Nenutil

Euforka je zpátky a dneska vás vezme na exkurzi do Švýcarska, hornaté, bohaté země, kde se nachází nenápadné město Davos. Říká vám to něco? Mělo by! Je to totiž místo, kde se každoročně koná Světové ekonomické fórum. A právě tam s vámi nyní zamíříme! Držte si klobouky, bude to opět jízda!

Ačkoli je Davos relativně malinkým městečkem uprostřed nádherných švýcarských Alp, někteří z vás možná zaznamenali, že to není až tak nenápadná a politicky nevýznamná destinace, jak by se mohlo zdát. Během roku tu sice nenajdete kdoví jakou zábavu kromě turistiky či lyžování, ale v době, kdy se zde koná každoroční Světové ekonomické fórum, se tu rozhodně dějí věci! A právě to bude tématem dnešního článku.

WEF stručně a jasně

Pro ty z vás, kteří vůbec netuší (věříme, že takových je minimum!), uděláme rychlý recap. World Economic Forum (WEF), česky Světové ekonomické fórum, je mezinárodní nevládní organizace se sídlem v Ženevě, určená ke spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Zapojuje přední politické, obchodní a kulturní představitele různých společností, aby utvářeli globální, regionální a průmyslové programy. Když to přeložíme do laického jazyka, může se zde setkat Donald Trump, Greta Thunberg nebo Elton John, aniž by to komukoliv připadalo divné. Můžou se zde potkat úřadující prezidenti, vedení Evropské unie a Organizace spojených národů, podnikatelé, akademici, šéfové nevládních a charitativních organizací, zástupci médií i aktivisté.

Ve stejném týdnu v lednu (zpravidla uprostřed měsíce) se pak souběžně s výročním zasedáním v Davosu koná ještě jedna konference pořádaná WEF. Ta je nazvaná Otevřené fórum a sdružuje myšlenkové vůdce napříč politikou, byznysem, občanskou společností a akademickou sférou, aby diskutovali o globálních výzvách a problémech. Otevřené fórum a výroční schůze se často vzájemně zaměňují, ale hlavní rozdíl spočívá v tom, že Otevřené fórum zůstává přístupné veřejnosti a je zcela zdarma, zatímco výroční shromáždění je pouze na pozvání.

A tento velký cirkus se již několik dekád koná právě v Davosu, dle tradice vždy čtyři dny během ledna. Jak to ale celé vůbec vzniklo? Pojďme si udělat krátký exkurz do historie!

Příběh jedné organizace

Světové ekonomické fórum bylo založeno Klausem Schwabem v roce 1971. Schwab je kromě sympatického plešatého pána také německý profesor, ekonom a momentálně i výkonným předsedou celého fóra. Abychom byli přesní, tak původně neslo název Evropské manažerské fórum, ale v roce 1987 bylo přejmenováno s cílem poskytnutí platformy pro řešení mezinárodních konfliktů. Vraťme se ale do sedmdesátých let.

Svět byl sužován studenou válkou, odehrávala se válka ve Vietnamu, která zásadně rozdělila Spojené státy americké, a přidala se i hrozba ropné krize. Na první zasedání bylo původně pozváno 450 vedoucích pracovníků ze západoevropských firem. Odehrávalo se v Davosu pod patronací Evropské komise a evropských průmyslových sdružení a účastnili se jej také akademici z amerických univerzit. Cílem bylo přirozeně reagovat na (převážně) ekonomické dopady, které s sebou zmíněné výzvy přinášely.

Každoroční setkání Světového ekonomického fóra se odehrávají v již zmíněném Davosu. Tato malebná švýcarská obec leží v údolí řeky Landwasser a je ze dvou stran obklopena horami. Jedná se o významné lázeňské městečko a oblíbené středisko zimních i letních sportů. Proč se setkání konají právě zde? Davos je dějištěm románu Thomase Manna Kouzelný vrch z roku 1924. Hlavní hrdina, mladý muž, odjíždí na tři týdny do sanatoria v Davosu, ale nakonec tam stráví dlouhých sedm let. Příběh se odehrává na pozadí první světové války a obyvatelé sanatoria představují dynamiky vedoucí k válce. Davos byl na základě toho a pro svou schopnost přimět účastníky otevřít se a odpočinout si magazínem Time označen jako „The Magic Meeting Place“.

Ze zajímavých historických milníků zmiňme například projev italského průmyslníka Aurelia Pecceiho v roce 1973, který zpochybnil udržitelnost globálního hospodářského růstu a nastínil rozhodnutí, která musela společnost učinit, aby sladila ekonomický rozvoj a environmentální omezení. To bylo v té době dost přelomové. V roce 1976 došlo k prvnímu arabsko-evropskému obchodnímu sympoziu ve švýcarském Montreux. O tři roky později se do Davosu dostavila i delegace z Čínské lidové republiky. V roce 1988 Fórum poskytlo půdu pro osobní setkání premiérů Turecka a Řecka, které vedlo k odvrácení konfliktu mezi těmito zeměmi. Opakovala se také témata rizik pro životní prostředí, plynoucí z technologického pokroku, který byl základem naší prosperity.

Po pádu Berlínské zdi v roce 1989 a znovusjednocení Německa o rok později podpořily diskuse v Davosu skupinu východoněmeckých poslanců a vedoucích podnikatelů k iniciativě hospodářského sjednocení západního i východního Německa. Světové ekonomické fórum stálo i u konce apartheidu v Jihoafrické republice nebo u zrození G20 (skupiny největších ekonomik světa). Na počátku dvacátého století se zasedání odehrálo poprvé od svého založení mimo Davos, přestěhováno bylo výjimečně do New Yorku. Stalo se tak kvůli událostem z 11. září 2001 a byla tím projevena solidarita se Spojenými státy a jejími obyvateli. Až do dnešní doby se projednávala témata jako genderové rozdíly, hrozící finanční krize, podpora mladých lídrů, čtvrtá průmyslová revoluce, klimatické otázky a udržitelný svět a v neposlední řadě i ruská válka proti Ukrajině.

WEF 2024

A letos? Téměř tři tisíce účastníků z více než 120 zemí se sjelo ve švýcarském Davosu na 54. výroční zasedání WEF. Během výroční schůze 2024 se uskutečnilo více než 450 setkání a workshopů, které usnadnily dialog, vícestranná jednání a sladění z mnoha úhlů pohledu. Letošní ročník nesl název „Obnovení důvěry“, což mělo podle organizátorů odkazovat na potřebu znovunalezení víry v to, že se nám všechny stávající krize podaří překonat.

Účastníci debatovali o aktuálních problémech, avšak diskusi dominovala dvě témata: klimatická změna a umělá inteligence (AI). Lídři se shodli na potřebě zelené tranzice a diskutovali o budoucnosti AI, konkrétně o její pozitivní roli pro svět i potenciální regulaci. Na přetřes přišla i potřebná fiskální reforma veřejných financí, která se týká i (nebo zvláště) velmocí, např. Spojených států, jejichž dluh momentálně činí přibližně 34 bilionů dolarů. A něco vskutku aktuálního? Třeba Donald Trump? No jo, bývalý americký prezident a stále nejkontroverznější republikánské želízko by se v počínajících primárkách opět mohl stát nejmocnějším mužem na planetě, a to celkem pochopitelně začíná děsit nejen ekonomy a trhy.

Proč je Davos důležitý?

Jedním z klíčových faktorů, který dělá setkání v Davosu důležitým, je načasování této konference. S výjimkou let 2021 a 2022 se setkání konalo vždy na začátku roku a má připravit půdu pro to, co lze očekávat v následujících měsících. Spolu s výroční Konferencí smluvních stran (COP) Organizace spojených národů je výroční zasedání WEF jednou z nejdůležitějších událostí, kterých se účastní světoví lídři v politice a byznysu. Zatímco COP se obvykle koná ke konci roku, aby se zamyslel nad pokrokem (nebo regresí) dosaženým v boji proti změně klimatu, Davos se koná v lednu, aby sloužil jako předzvěst roku.

Navzdory kritice, že Davos je pouhou společensky výsadní příležitostí pro setkání světových boháčů a elit, význam zasedání skutečně spočívá v odborném komentáři, který poskytují lídři napříč politikou a byznysem. Je to událost, na kterou se úzce zaměřují komentátoři a média po celém světě.

A v návaznosti na jejich výhledy ze setkání vzešly pozitivní výsledky a partnerství. Mezi ty nejpozoruhodnější patří dohoda známá jako Davoská deklarace, jejíž dojednání se roku 1988 zasloužilo o již zmíněné odvrácení války mezi Tureckem a Řeckem. O pár let později, v roce 1992, zde Nelson Mandela poprvé veřejně vystoupil mimo Jižní Afriku. Setkal se přitom s jihoafrickým prezidentem Frederikem Willemem de Klerkem a hlavním ministrem Mangosuthu Buthelezim. Setkání pak pomohlo připravit půdu pro novou cestu vpřed pro JAR, a to vše za přispění fóra!

WEF je určitě událostí, kterou se vyplatí sledovat.

Grafika: Jakub Janega