Kiitos, Sanna!

Kristina Němcová

Minulý týden se kromě jiných událostí nesl i ve znamení odcházení výrazných političek. Zatímco ale Zuzaně Čaputové zbývá ještě rok mandátu, Sanně Marin už čas vypršel. Finsko má po dvou měsících od voleb novou vládu, kterou vede Petteri Orpo. Sociální demokratka Sanna Marin se tak po čtyřech letech vlády levice odebírá do opozice a my se s ní (prozatím) loučíme. Euforka vám přináší příběh této historicky nejmladší finské premiérky, který je v mnohém inspirativní.

Přestože už nebudeme Sannu Marin vídat tak často, její příběh stojí za zapamatování. Začneme od začátku. Ideální podmínky pro politickou kariéru na startu rozhodně neměla. Narodila se do chudé dělnické rodiny. Její matka sama pocházela z dětského domova, její otec zápasil se závislostí na alkoholu. To bylo důvodem, aby od něj matka odešla a dceru vychovala s partnerkou v Tampere. Aby Marin svým matkám finančně pomohla, začala už jako hodně mladá při studiu pracovat. Přivydělávala si jako prodavačka v pekárně či pokladní nebo rozvážela noviny. Na svoje dětství vzpomíná jako na hodně skromné. Věděla, že rodina nemá moc peněz. Zároveň si ale uvědomovala to štěstí, že má dvě milující mámy.

Právě zkušenost s vyrůstáním v chudé duhové rodině formovala Sanniny hodnoty, jež přispěly k rozhodnutí přidat se na vysoké škole k sociálním demokratům. Původně ale zvažovala spíše Zelené; jejím hlavním impulzem, proč vstoupit do politiky, byla klimatická změna a pocit, že současná politická reprezentace nedělá s tímto problémem dostatek. První kandidatura pro ni zároveň znamenala první politický neúspěch – ve 22 letech kandidovala do zastupitelstva Tampere, ale nebyla zvolena. Nenechala se však odradit, a to se jí vyplatilo. Rychle si získala důvěru spolustraníků, ve 29 letech se z ní stala místopředsedkyně SDP a o rok později byla zvolena poslankyní. Tehdy ale volby vyhrála Strana středu, která se rozhodla vládnout s pravicí.

„Chci do vysoké politiky přinést trochu lidskosti.“
                                                                                                                                 Sanna Marin

Nízký věk není překážkou

Čtyři roky na to už SDP volby pod vedením Anttiho Rinnea vyhrála a ze Sanny Marin, tehdy matky roční dcery, se stala ministryně dopravy. Moc dlouho se ale na resortu neohřála. Rinne jako premiér čelil poštovním stávkám, které zapříčinily demisi jeho vlády a on sám se poroučel z premiérského křesla. Před Sannou Marin, jež byla vyzvána k převzetí premiérského křesla, stál nelehký úkol: její domovská strana čelila ztrátě popularity, Finsko bylo po vlně stávek plné nedůvěry v politiku (vláda navíc padla během finského předsednictví EU), a to ještě netušila, že zhruba za měsíc bude muset řešit dosud neznámou pandemii covidu.

Nová vláda nyní už premiérky Sanny Marin si získala mezinárodní pozornost. Tvořilo ji pět stran a všechny vedly ženy, čtyři z nich navíc byly mladší 35 let. To nebyl úplně běžný jev ani ve Finsku, které už na poli zastoupení žen a mužů ušlo dlouhou cestu – Marin byla třetí ženou v úřadě, mezi lety 2000 a 2012 měla země dokonce prezidentku Tarju Halonen. „Je pro mě důležité, že ve vládě jsou zástupci různých pohlaví, generací, a každý pocházíme z jiného prostředí. Jedině tak budu mít záruku, že jsou naše rozhodnutí správná,“ okomentovala v prosinci roku 2019 Marin složení svého kabinetu, kde usedají i zástupci švédsky mluvících Finů.

„Chci do vysoké politiky přinést trochu lidskosti. A taky mladým lidem ukázat, že nižší věk není žádnou překážkou úspěchu. Je to jen otázka tvrdé práce,“ řekla médiím Marin nedlouho po svém zvolení. Vláda si jako jednu z priorit vybrala boj s klimatickou změnou; chtěla, aby Finsko bylo uhlíkově neutrální do roku 2035. Netušila ale, že za dva měsíce se ve Finsku objeví první případ covidu a veškerá vládní energie poputuje tam.

Podle průzkumů by se dalo říct, že Marin první zatěžkávací zkoušku zvládla – bylo to poprvé během čtyř let, co sociální demokracie vládla průzkumům. Země měla proti zbytku Evropy nižší počet nakažených. Může za to možná i originální nápad zapojit do kampaně známé influencery, jež mají větší dosah než tradiční média. Jejich úkolem bylo pomáhat vyvracet dezinformace.

„Nikdy jsem nepřemýšlela o svém věku nebo pohlaví. Přemýšlím o důvodech, proč jsem se dostala do politiky a pro které jsme získali důvěru voličů.“
                                                                                                                                 Sanna Marin

Z covidu hned do války

S covidovou pandemií se ale pojí i první větší skandál politické kariéry Sanny Marin. Kritiky se dočkala, když vyšlo najevo, že navštívila noční klub přesto, že se ve stejný den setkala s nakaženým ministrem zahraničí. Za tento krok se omluvila s tím, že je plně očkovaná a zpráva z hygieny, aby se izolovala, jí nedorazila včas. Za toto vágní vysvětlení i bezohledné chování v době, kdy byla na vzestupu nakažlivější verze omikron, ji zástupci opozice označili za nezodpovědnou. Proti pozdější #SannaGate, kdy byla médii popotahována za to, že byla s přáteli na večírku v době, kdy už covid odezněl, byla ale tato kritika oprávněná.

Největší zatěžkávací zkouška ale přišla logicky minulý rok v únoru. Když se Finové 24. února ráno vzbudili, nemohli se uklidňovat tím, že jsou členy NATO. Přestože se Marin ještě v lednu stavěla k členství v Severoatlantské alianci odmítavě, válka změnila názor nejen jí, ale i většiny Finů. Vstup získal velmi rychle podporu přes 70 procent a země se letos v dubnu stala 31. členským státem NATO.

Další z úspěchů, které vláda Sanny Marin za svoje období stihla, bylo zrušení povinných sterilizací u trans lidí, což se povedlo letos v únoru. Marin už při sestavování vlády označila tento krok za jednu ze svých priorit, kvůli pandemii a taky rozporům se Stranou středu se ale novela prohlasovala až těsně před volbami.

I když byla Marin v zahraničí oblíbená, doma jí Finové vyčítali hlavně rostoucí státní dluh. Dubnové volby byly velmi těsným soubojem mezi vítěznou Národní koalici, Pravými Finy, a právě Sociální demokracií, která nakonec skončila těsně třetí, ač si v počtech mandátů i získaných hlasů polepšila. Marin krátce na to oznámila, že už se ve stranických volbách nebude znovu ucházet o post předsedkyně SDP. Vypadá to tedy, že se svého času nejmladší premiérka světa chce na čas stáhnout do ústraní a načerpat síly po velmi hektickém období.

Tak tedy „Kiitos, Sanna!“ a za nás ještě euforkovský tip na závěr: pokud vás vláda Sanny Marin zajímá zblízka, doporučujeme dokument První pětka, který právě běží na streamovací službě HBO Max.

Grafika: Jakub Janega