Evropa jako úkol pravil Havel… a činí tak Česko!

Aneta Vrajová, David Broul

Jak už většina z vás určitě ví, pomalu, ale jistě nám na dveře klepe české předsednictví v Radě Evropské unie – teprve druhé během našeho členství v EU a opět v předsednickém triu s Francií a Švédskem. Jen snad bez zbytečných kontroverzí prvního, které v roce 2009 provázely už představení spotu. Letos se CZ PRES (ofiko zkratka) jeví o poznání seriózněji, jak bylo patrné ze středeční prezentace loga, spotu, a především programových priorit. Tak se na to pojďme společně blíže podívat a rovnou si připomeňme základní fakta.

Rada Evropské unie patří společně s Komisí a Parlamentem mezi hlavní rozhodovací orgány, které dohromady utvářejí legislativu EU. Členské státy se v rámci předsednictví střídají co šest měsíců podle pořadí, které je aktuálně známé až do roku 2030. Jednotlivá předsednictví spolupracují v rámci tříčlenných skupin, které jsou známy pod pojmem tria. Momentálně nám na konci června předává štafetu Francie, od Česka si jí pak od nového roku převezme zase Švédsko. Země v triu spolu úzce spolupracují a připravují společný obecný program, k němuž každá ze zemí doplňuje své konkrétnější (ale stále poměrně obecné) národní priority. Co ale takové předsednictví vlastně obnáší?

Předsednická země, která funguje jako spravedlivý a nestranný prostředník, má – kromě nepsaného pozitiva, kterým je vlastní všeobecná prezentace – dva hlavní úkoly:

1. Plánování a řízení zasedání Rady a jejích přípravných orgánů
2. Zastupování Rady ve vztahu k jiným orgánům EU

Dále také vymezuje dlouhodobé cíle a připravuje program, který obsahuje témata a hlavní otázky, jimiž se bude Rada v tomto období zabývat. A jaká témata bude konkrétně pokrývat předsednictví ČR?

Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny

Není žádným překvapením, že jako první je uveden právě tento bod. S pokračující a stále se stupňující válečnou agresí Ruska proti Ukrajině si předsednictví vytklo za cíl nejen uhájit suverenitu a teritoriální integritu Ukrajiny, ale také zajistit bezpečnost v Evropě. To se vztahuje i na uprchlickou krizi, v rámci které se Česko zaměří na vytvoření nezbytných struktur na pomoc nejpostiženějším členským státům. Prioritou bude ochrana dětí a zajištění jejich přístupu ke vzdělání, což poskytne čas ženám na zapojení se do trhu práce. Za důležitou je také považována poválečná obnova Ukrajiny, a to zejména zajištění financí a základních služeb při obnově stability Ukrajiny.

Energetická bezpečnost

Ve světle nedávných událostí je EU jasné, že nemůže být životně závislá na zemích, které přímo ohrožují její bezpečnost. Samozřejmě se bavíme o závislosti na ruském plynu, ropě i uhlí. Předsednictví se zaměří na implementaci akčního programu REPowerEU (nedávno jsme o něm psali na FB), jehož součástí je jak diverzifikace zdrojů, tak přechod na nízkoemisní a obnovitelné zdroje energie. Prioritou samozřejmě zůstává naplnění zásobníků plynu před nadcházející zimou. Důležitou částí předsednictví je i dekarbonizace průmyslu EU a ambiciózní přechod od zemního plynu na vodík. Stálou prioritou pak zůstává plnění klimatických cílů EU a zajištění energetické bezpečnosti, které musí doprovázet efektivní sociální opatření vzhledem k dnes již vysokým cenám energií.

Posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru

V rámci tohoto bodu se chce předsednictví kvůli rostoucí globální nestabilitě zaměřit na zvyšování bezpečnosti a obranyschopnosti, a to zejména v partnerství s NATO. Za zásadní považuje rozvoj dlouhodobé spolupráce na strategických vojenských systémech a podporu implementace klíčových témat v rámci Strategického kompasu. Zároveň se bude věnovat kybernetickým hrozbám a geopolitickým souvislostem nových technologií, pod které spadá i boj proti dezinformacím a otázka bezpečnosti kyberprostoru.

Strategická odolnost evropské ekonomiky

Pandemie koronaviru COVID-19 ve spojení s ruskou agresí na Ukrajině vedly k inflačnímu šoku, tržní nejistotě a odkrytí křehkosti globálních dodavatelských řetězců. Proto si předsednictví dalo za cíl snížit závislost na nepřátelských či nestabilních režimech, a naopak posílit podporu technologické konkurenceschopnosti a prohloubit volný obchod a spolupráci s demokratickými státy ve světě. Zvláštní důraz bude kladen na bezpečnost dodavatelských řetězců informačních technologií a akceleraci postupu uzavírání nových obchodních dohod. Dále je podstatné zrychlení digitalizace a prohlubování vnitřního trhu, ve kterém se zaměří na přijetí tzv. peněženky pro evropskou digitální identitu.

Odolnost demokratických institucí

Mezi další aspekty, na které ruská agrese poukázala, patří důležitost funkčních demokratických mechanismů pro dlouhodobou prosperitu a stabilitu Evropy. Předsednictví se tak zaměří na posílení institucí, které zásadně ovlivňují udržování hodnot a demokracie v EU. Důležitou se tak stane například transparentní financování politických stran, nezávislost masových sdělovacích prostředků a otevřený dialog s občany. Bude se tak pokračovat v debatě Konference o buducnosti Evropy a zaměří se také na zlepšení dialogu s mladými lidmi v návaznosti na Evropský rok mládeže 2022. Pozornost bude věnována také digitálnímu prostředí, ve kterém se bude pracovat na respektování základních práv a svobod a posílení transparence kryptoměn.

Vše a mnohem více naleznete na oficiálních stránkách předsednictví, které byly spuštěny spolu s prezentací programových priorit. Kromě nich už se můžete mrknout třeba i na kulturní akce propagující Česko, jejich termíny a místa konání, a už si je zapisovat do diářů, stejně jako setkání unijních lídrů. Zde si už poznamenejte 1. července – Litomyšl, kde se v úvodní den CZ PRES sejdou eurokomisaři, a pak hlavně termíny v 3.-7. říjnu, kdy by měli na neformální summit na Pražský hrad zavítat evropské hlavy vlád a států včetně unijních špiček.

A dvě zajímavosti na závěr, samozřejmě k logu a mottu CZ PRES:

Ne náhodou vám logo připomíná květinu sestavenou ze střelek a grafika vám evokuje kompas: ono to tak má být. Vizuální identita vychází z předsednictví v roce 2009 a vyobrazuje růžici dvaceti sedmi prvků symbolizujících jednotlivé členské státy, přičemž každý prvek odráží barvy konkrétní země. Symbol kompasu pak naznačuje, že Česko bude navigovat směřování Evropy a psát budoucnost Evropské unie.

Motto pak odkazuje k projevu Václava Havla z roku 1996 „Evropa jako úkol“, který pronesl v Cáchách a v němž se zamýšlel nad úlohou Evropy v proměněném světě. Oproti roku 2009 se ale primárně myslelo na zahraniční publikum, a proto bude heslo předsednictví především známé jako: „Europe as a task: rethink, rebuild, repower“. Protože jak doplnil ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (toho si zapamatujeme, ten bude mít v následujícím půlroce napilno): „Český vtip – motto z roku 2009 „Evropě to osladíme“ – není úplně snadné přeložit do angličtiny.“

Grafika: Jakub Janega, Úřad vlády ČR