Nezaměstnanost, věc veřejná

Anna Fliegerová

Nezaměstnanost je vděčným tématem rozhovorů jak na úrovni vnitrostátní politiky, tak v rámci unijních politických jednání. Pandemie, kterou v současnosti zažíváme již třetím rokem, v této oblasti už několikrát řádně zamíchala kartami. Vlastně se dá říct, že covid přerodil pracovní sféru do další vývojové etapy. Je mnohem běžnější praxí brát si tu a tam home-office nebo svoji práci zcela vykonávat z pohodlí domova. Jestli je možnost práce z domu příčinou, proč nezaměstnanost ve velkém množství zemí a celkově v EU klesá, je otázkou pro odborníky. Nás ale dnes bude zajímat stav pracovního trhu a jeho vývoj za několik posledních let v rámci Evropské unie.

Statistický úřad Eurostat uvedl že od října roku 2020 nezaměstnanost klesala napříč všemi zeměmi EU ze 7,5 % na 7,4 %. Tato čísla byla uvedena pouze v předběžné zprávě, která automaticky počítá s chybou při výpočtu dat a tuto chybu upřesňuje jakýmsi zaokrouhlením hodnot směrem nahoru. Výpočty přenecháme jiným, my se snažíme pracovat s výsledky.

V srpnu jsme se tedy mohli pokochat úbytkem nezaměstnanosti o jednu desetinu procenta. V předchozím roce činila celková nezaměstnanost v Evropské unii 7,7 %, v zemích platících eurem o 0,9 % více. Můžeme ale mluvit o úspěchu minimálně stran proudění peněz skrz různá odvětví. Prostě klasické ekonomické nekonečno. Čím víc lidé utrácí, tím je země bohatší a ekonomika vzkvétá. A lidé mohou utrácet, jen když vydělávají, což z našeho poklesu nezaměstnanosti dělá startér ekonomiky.

Španělsko na plynu

Španělsko dlouhodobě vykazuje jednu z největších nezaměstnaností v EU. A protože chceme obsáhnout celé spektrum, začněme právě tam. Od roku 1999 do současnosti mělo Španělsko nejvyšší nezaměstnanost v roce 2013, kdy se pohybovala až na neuvěřitelných 24,8 %. Když budeme počítat s číslem 38 354 000 – což jej počet aktivních obyvatel mezi 16 až 64 lety – dostaneme se na ca. 9 511 779 obyvatel, kteří byli nezaměstnaní. Pro lepší představu se podívejte na mapu, najděte si Bělorusko a už víte. Pravdou je, že Bělorusko má 9 441 842 obyvatel, ale 70 000 sem, 70 000 tam. To už se ztratí. V současné době má Španělsko nezaměstnaných 14,6 % a věřte nebo ne, může se chlubit poklesem o skoro 0,7 % od minulého roku. A to už stojí za zmínku.

Litevská náprava

Dál se podíváme do Pobaltí, konkrétně do Litvy. Ta se pohybuje téměř na středu našeho spektra a nevede si vůbec špatně. Největší nárůst nezaměstnanosti prožila Litva v roce 2010, kdy si Evropa stejně jako celý svět procházela onou velkou ekonomickou a finanční krizí. Tehdy se hladina nezaměstnanosti v zemi pohybovala na 19,5 %. Znovu si to pro lepší představu převedeme na obyvatelstvo jiné země.

V polovině roku 2010 měla Litva 1 500 000 obyvatel mezi 16 až 64 lety věku, 19,5 % z toho je 292 500. Nahlédněte do atlasu nebo do Google map a najděte si Novou Kaledonii. Ta se svými 293 608 obyvateli jen o něco málo převyšuje počet nezaměstnaných Litvy. Podívejme se ale do současnosti. Právě teď Litva balancuje na 7,2 % nezaměstnanosti s tím, že oproti předchozímu roku se zlepšila o 0,7 %. V roce 2021 byla průměrná nezaměstnanost 7,9 %, což vůbec nejsou špatná čísla a náš dávný souputník za železnou oponou si rozhodně zaslouží pochvalu.

Sebechvála nemusí smrdět

Vrchol celé nezaměstnanecké pyramidy jsme si samozřejmě nechali na konec! Protože jestli jsme v Evropě v něčem první, tak je to spotřeba piva a nízká míra nezaměstnanosti. Ale ani tady si neodpustíme malé historické okénko a podíváme se zpět až do roku 2000. Tehdy jsme prožívali tolik nového. Nové tisíciletí, nové módní výstřelky, kterých mnozí do dnešního dne litují, a také největší krizi v nezaměstnanosti, která pro nás také byla něco relativně nového. Do roku 1989 totiž bylo zaměstnání ze zákona povinné, a tak nebyl prostor pro vznik nějaké té nezaměstnanecké krize.

Ale zpět do roku 2000, kdy bylo nezaměstnáno 8,5 % Čechů. S porovnáním i tentokrát vycestujeme mimo českém území. V polovině roku 2000 nás Čechů a Češek bylo 5 102 000 mezi 16 až 64 lety, přičemž 8,5 % z toho představovalo 433 670 nezaměstnaných. Mapu před sebe a hledejte Brunej s 471 103 obyvateli. Na těch necelých 40 tisíc co přebývá zase nenápadně zapomeneme.

Zpět do současnosti. Na konci roku 2021 vykazovala míra nezaměstnanosti podle ČSÚ 2,3 %. A dle stejného zdroje činila míra nezaměstnanosti na počátku roku 2021 3,3 %, což pro nás znamená roční pokles o 1 % – a můžeme poplácat po ramenou. 

Trápí nás ale některé nezodpovězené otázky, například: Zvykne si ekonomika a pracovní trh na pandemické vlny a přizpůsobí se jim? I přes nejnižší nezaměstnanost v Evropě se naší ekonomice nedaří o nic lépe než hospodářství našich sousedů. Co je toho příčinou? A v poslední řadě: co se stane až někdo řekne stop umělému snižování nezaměstnanosti pomocí vytváření nepotřebných pracovních míst ve státní správě?

Na to Vám bohužel neodpovíme a podobné otázky raději přenecháme odborníků. Prozatím se můžeme těšit z našeho prvenství a u toho si třeba vypít nějaké to pivo.

Grafika: Jakub Janega