Polská potratová válka

Anna Fliegerová

Ani Euforka nemůže prožívat pouze euforii. Někdy je potřeba informovat i o tématech, která nejsou zrovna dvakrát veselá. A protože je důležité vnímat obě strany spektra, tak se dnes podíváme k našim polským sousedům a na poslední sled událostí kolem problematiky zákazu potratů v zemi.

V říjnu roku 2020 rozhodl polský Ústavní soud o tom, že lékaři mohou provést legální potrat pouze ve dvou případech (jde o tzv. zákonné podmínky pro ukončení těhotenství): 1. pokud těhotenství ohrožuje zdraví a život samotné ženy a 2. jestliže existuje podložené podezření, že těhotenství je výsledkem protizákonné činnosti (např. znásilnění). Avšak v případě, že je plod nenávratně poškozen – trpí postižením či onemocněním, které přímo ohrožuje život plodu, ne však matky – nesmí lékař potrat provést. Zákon vstoupil v platnost 28. 1. 2021.

Hrozny hněvu

Na tuto úpravu zákona okamžitě reagovalo nejen celé Polsko, ale prakticky celý evropský prostor. V Polsku vyšli lidé do ulic protestovat a Evropou se nesla vlna hněvu proti nespravedlnosti vůči ženám, kterou si Polsko dovolilo. Shoda odpůrců tzv. „protipotratového zákona“ byla jasná: jedná se o porušování lidských práv, odpírání práva ženy na volbu, a především odpírání práva rozhodovat o svém vlastním těle. Samotní lékaři se shodují, že pokračování v těhotenství v případě, kdy existuje vysoká pravděpodobnost, že plod porod nepřežije, je pro ženu život ohrožující. Už jen udržení takového těhotenství může vážně ohrozit život ženy. O psychických následcích prožití takové situace ani nemluvě.

Stát nebo církev?

Polsko je velmi silně věřící národ. Tvoří ho 89 % katolíků. Je tedy svým způsobem pochopitelné, že vláda, která je velmi úzce propojena s církví, chce regulovat praktiku, která je v rozporu s učením církve. Podle některých jde však o pokus Jarosława Kaczyńského, předsedy vládní strany PiS (Právo a spravedlnost), upevnit své tvrdé voličské jádro. Především proto, že předsedkyně soudu, který o novém potratovém zákonu rozhodl, Julie Przyłębská, je známá dlouholetým přátelstvím právě s Kaczyńským. Nebylo tak velkým překvapením, když byl podle Kaczyńského nelegální třetí důvod (nemoc/poškození plodu) k interrupci soudem shledán jako protiústavní.

Na potrat do Čech, na Moravu nebo do Slezska

Ve středu 10. března 2021 přichází tehdejšímu českému ministrovi zdravotnictví Janu Blatnému dopis z Polska. Píše se v něm, že Polská republika zcela respektuje suverenitu České republiky. Tento postoj a respekt k demokratickým procesům a kulturním hodnotám však Polsko očekává i z české strany. Psal Antoni Wręga, chargé d’affaires na polské ambasádě v Praze. České zákony a tehdy projednávaná senátní novela umožňující cizinkám podstoupit potrat by podle Wręgy vedly k rozkvětu potratové turistiky.

V úterý 30. března odpovídá ministr Blatný. Ani možné zrušení zákona, na které bylo polskou stranou odkázáno, nikterak nezmění vztah k provádění interrupcí občankám Evropské unie na území České republiky. A ministr věří, že daná záležitost nebude mít dopad na dosud vynikající česko-polské vztahy v oblasti zdravotnictví.

Nebojte se strachu

Teprve 5. 11. 2021 se na světlo světa dostala zpráva, že již 22. září tohoto roku zemřela Polka Izabela. Bylo jí 30 let, byla ve 22. týdnu těhotenství, zemřela na sepsi, protože lékaři museli podle zákona počkat až plodu dobije srdce, aby uměle nepřerušili těhotenství.

Tato dlouho zamlčovaná zpráva vyhnala polský národ znovu do ulic. Ten požaduje okamžité zmírnění drastického zákona. A polské ministerstvo zdravotnictví konečně poslechlo. Lékaři mohou ukončit těhotenství, pokud žijící, přesto nemocný či postižený plod ohrožuje život ženy při porodu. Zároveň ministerstvo vzkazuje lékařům, že se nesmějí bát dělat samozřejmá rozhodnutí založená na jejich zkušenostech a dostupných medicínských znalostech. Lékaři se bojí trestního stíhání a z Izabeliny smrti viní zákon a vládu.

Přesto v současné chvíli leží v polské poslanecké sněmovně zákon na naprosté zrušení potratů v zemi. Pokud bude tento návrh přijat, Polsko se svou přísností protipotratového zákona přidá po bok římskokatolické Malty nebo momentálně v této oblasti hojně propíraného amerického Texasu.

Grafika: Jakub Janega