Kopem všichni za COP?
David Broul
Včera začala pravděpodobně nejvýznamnější událost týkající se ochrany životního prostředí od podpisu Pařížské smlouvy v roce 2015: COP26. Zmínky o klimatickém summitu pořádaném OSN prakticky nelze při brouzdání internetem minout. Jenže podaří se ambicióznímu setkání státníků dosáhnout očekávaných cílů?
A očekávání je opravdu obrovská, protože už dávno není za pět minut dvanáct. Klimatická věda nechává už jen málokoho na pochybách, že za globálním růstem teploty stojí lidská činnost. A že budeme svědky dalších a rozsáhlejších klimatických katastrof. Pozornost světa se tak upíná ke skotskému Glasgow, kde mají v následujících dnech světoví lídři představit ještě ambicióznější plány na snižování emisí a ekologickou udržitelnost než v roce 2015.
A nejvíc objektivů směřuje na největší světové znečišťovatele: Čínu, USA, Indii, Rusko. Jenže… Summit ještě ani nezačal a Čína už předem kdekoho zklamala. Zveřejnila sice dlouho očekávaný národní plán snižování emisí, v němž je oproti roku 2015 jakýsi posun k lepšímu vidět. Ale plán hrubě zaostává za očekáváním: země hodlá dosáhnout vrcholu emisí do roku 2030, čisté nuly pak někdy kolem 2060. Jak už zaznívá, v zájmu nás všech by bylo, aby první údaj nastal mnohem, mnohem dřív.
Čína převzala nelichotivý titul největšího světového producenta oxidu uhličitého od USA v roce 2006 a za 15 uplynulých let udělala naprosté minimum, aby se prvenství zbavila. Někteří tak vnímají sliby zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na celkovém energetickém mixu a rozšířit zalesňované plochy z 4,5 na 6 miliard krychlových metrů za alespoň malý pozitivní posun kupředu.
Jenže svrchovaný čínský vůdce Si Ťin-pching velmi pravděpodobně nepřiletí, aby „ambiciózní“ plán osobně představil. A kdo nepřiletí určitě je Vladimir Putin. Slíbil zúčastnit se sice přes videohovor, ale… Schůzky takového formátu se nedělají kvůli vzletným proslovům, ale neformálním setkáním u kávy či něčeho ostřejšího, kde se teprve odehrává nejvyšší diplomacie a domlouvají nejdůležitější záležitosti. A to se – jak moc dobře víme z několika lockdownů – přes Zoom nebo MS Teams prostě nedá dělat.
A tak summit COP26 dostal hned v úvodu vážné trhliny, které významně snižují jeho vážnost a jež vědcům, klimatickým aktivistům, všem zájemcům o záchranu planety způsobují vrásky na čele. Možná, že se nemělo od počátku čekat od COP26 tolik, protože víte, jak to bývá: právě události, od kterých moc nečekáme, bývají ty nejlepší.
A mrkněte na debatu Deníku N ke konferenci COP26.
Mimochodem, COP je zkratka spojení „Conference of the Parties“ (tedy „konference stran“). Číslo 26 pak odkazuje k 26. výročnímu summitu OSN pod hlavičkou COP. A COPu předcházel COY16, ergo 16. konference OSN o klimatický změnách pro mladé, která se odehrála mezi 28. a 31. říjnem rovněž v Glasgow. Ale o té třeba někdy jindy.
Grafika: Jakub Janega