
Není víno jako víno
David Broul
Doufáme, že jste si nemysleli, že se Euforka komplet uložila k letnímu spánku? Kdepak! Bdíme a stále sledujem dění v Evropě, v čem jaké státy spolupracují, proč spolu v některých záležitostech nekámoší… A toho se týká nejnovější příspěvek!
Protože není víno jako víno. Někteří z vás už letos stihli Itálii (a k tomu vám upřímně gratulujem) a dali si na místě sklenici (nebo dvě, že) prosecca. Někteří z vás už letos byli v Chorvatsku (opět gratulace vzhledem k pravděpodobnému zpřísňování podmínek cestování) a cucli si prošku. A ti nejšťastnější stihli obé a vědí, jak odlišná obě vína jsou. Dezertní versus šumivé, světlé kontra tmavší…
A tak to Chorvati zkusili po 8 letech zas a opět usilují o uznání svého tradičního produktu Evropskou unií. A Italové už řinčí přilbami a sudlicemi, a že své prosecco nedají padnout za oběť chorvatskému vínu, jehož název se až nápadně podobá apeninskému protějšku. „Prosecco musíme chránit za každou cenu,“ burcuje do boje politik a prezident Benátska Luca Zaia.
A tak to asi zase Chorvatům nevyjde, stejně jako v roce 2013. A přitom je to podobně malicherný souboj, jako kdyby Kolínští z Německa požadovali oduznání našeho Kolína za město pro nápadnou podobnost názvu a pro fakt, že se taky jedná o město. Prošek a prosecco jsou vína, jistě, ale tak odlišná, že jen totální ignorant si může myslet, že si zákazník bude kupovat prošek v domnění, že večer před partnerkou zazáří proseccem.
A tak přejem Italům více nadhledu a evropským vztahům méně malicherných šarvátek. Ačkoliv někdy lepší deset malicherných, než jedna sakra vážná půtka…
Grafika: Jakub Janega