Čí je vlastně boršč?
David Broul
Každý ozbrojený konflikt je katastrofální a ve své podstatě hrůzně tragický. Strany sváru v době nejvyšší eskalace zpravidla odmítají ustoupit byť o píď a spor provázejí velikášské tlachy vyzdvihující velikost a hrdinnost našich a nelidskost, podlost a malost jejich. Pokud takový konflikt trvá léta a neposouvá se ani o milimetr, začne vyčerpávat. V takové chvíli je nesmírně úlevné objeví-li se zpráva, že ani takový tvrdý konflikt nepostrádá své humorné stránky. A tak mají v poslední době i mnozí Ukrajinci možnost bavit se na sociálních sítích Švejkem, Hlavou XXII, MASHem svého zamrzlého konfliktu, který trvá už od roku 2014.
Protagonistou humorné válečné epizody, samotným srdcem sváru se stala polévka. A nejedná se o nic známějšího než samotný boršč. Víte, to bylo tak…
Ruské ministerstvo zahraničí označilo předloni na sociálních sítích boršč za „jeden z nejproslulejších a nejoblíbenějších ruských pokrmů“. A hrdí Ukrajinci mohli rupnout vzteky; krátce nato přinesl kyjevský kuchař Jevhen Klopotenko hrnec polévky na ukrajinské ministerstvo kultury a přiměl úředníky přihlásit boršč do seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. „Zahájíme oficiální propagandistickou revoluci. Budeme prosazovat tento pokrm v UNESCO. Když nás zařadí na seznam kulturního dědictví, máme vyhráno,“ odůvodnil Jevhen svůj čin a spustil tím kampaň na obranu pokrmu.
Aniž by si Rusové nějak zvlášť všimli, že se ocitli na druhé straně barikády válečné vřavy o proslulou polévku z červené řepy, z ukrajinských pozic už létaly šrapnely. „Bráníme boršč před ruskou agresí,“ prohlásila ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Podle ní se polévka dostala do nejvyšších pater ruské politiky, když si ji Moskva snaží přivlastnit. „Boršč je náš! Rusové se s tím nemohou smířit,“ přidal se ke Stefanišynové ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko. Čtyři ministři ukrajinské vlády se dokonce jali zástěr a vařeček a v televizní kuchařské show boršč ve snaze ochránit název polévky před „uzurpací“ uvařili. Rusové se mezitím dloubali v nose.
Korunu sporu ale nasadil známý francouzský průvodce gastronomií Michelin. Ze samého nadšení, že v minulém roce vstoupil do Ruska jakožto první postkomunistické destinace, okamžitě vyzdvihl kvalitu tradičních „ruských“ kulinářských specialit, boršč nevyjímaje. A tak se nechtěně stala jednou ze stran sporu i Francie, na níž si ukrajinské velvyslanectví okamžitě vymohlo omluvu. Rusům je to víceméně šumák.
Urputné boje, zvlášť z ukrajinské strany, o řepnou polévku nadále probíhají, a tak na východní frontě stále není klid. Situaci budeme nadále sledovat a při změně stavu okamžitě podáme zprávu.
Konec hlášení.
Grafika: Jakub Janega